Blešník

Rdesno blešník – uměleckým jménem vrbice bílá

Jednoletá vlhkomilka málokdy vyšší než po kolena je domovem typicky v záplavových územích, na mokrých loukách, kde sekačka zapadne do bahna po většinu roku (když zrovna nemrzne (a když mrzne, tak je to mnohem složitější případ)). Vrbici bílou, jak čeští bylinkáři rdesnu blešníku přezdívají pro podobu jeho listu s listem vrby a od žluta skoro bílým květem, uvidíme nejčastěji v příkopech a v blízkosti potoků, jejich nekyselých bahnisek ze splavené úrodné půdy těžce se lepící na holínky, zahumusovávaje tak brodivce do výše rozkroku v důsledku kráčení a tření se nohou o sebe na důkaz vysokého obsahu půdního humusu a blízkosti nohou, což je zřetelno zvláště po zaschnutí zahumusovaného brodivce zavčas neohadicovaného proudem vody a na první pohled. Poudovodní ohadicovanost je totiž nezbytné opatření manželek bahnoplavců, aby se jim do domácnosti nevloudil cizí bahnem a humusem maskovaný vloudil, dožadující se nezaslouženého domácího dobrodiní.

Nať blešníku se sbírá od července a suší se bez přístupu světla do 45 °C, aby se výrazněji nesnížil vysoký podíl močopudných flavonoidů a silic. Tak je zachováno i množství vitamínu C a enzymů. Tma a relativně rychlé sušení v tenké vrstvě odvrátí i nežádoucí ztmavnutí a degradaci drogy.

Blešník se nepěstuje, získává se z přírodních zdrojů, takže se při sběru dosti nachodíte. Nejste-li ale přiměřeně protipřistydle, protibahnovitě a protihmyzově zaopatřeni, lze se při propocení za příhodného větru dostat i do problémů typu ledvinových kolik, zánětů, páteřoztuhnutí, kloubovrzání a bolestivého posykávání až lamentace, lání či nadávání při produkci vlastního ledvinového kameniva.

Však tu náhle hle! Již právě jmenovaný blešník je ona naše spasitelská rostlina, která vám pustí močí, vypustí nebo rozpustí kameny a písek, propláchne ledviny k nespokojenosti všech přítomných mikrobů nalepených na vnitřní stěny urologického traktu. Právě tam melioračně zasáhne a z vašich nešťastných návštěv klozetu udělá pravidelnou a oblíbenou činnost. Obvykle. Si myslím... V tom se výborně doplní s břízolistem, aniž by přitom byly tyto drogy urologodráždivé.

Když přidáte přesličku a zlatobýl, případně vrbovku, tak to nemá chybu. Tuto močopudnou a urologicky protizánětlivou směs bych doporučil podávat i tam, kde ledviny končí svoje možnosti a je uvažováno o ledvině umělé či o transplantaci. V tom případě bych přidal do směsi ještě kopřivu.

Máte-li v urologickém traktu pálením a častým nutkáním k močení se projevující zánět (ledviny, močovody, měchýř, prostata (kdo má…), močová trubice), přidejte ještě vyšší podíl listu medvědice nebo alespoň brusinky. Ne plod! Ten je kyselý, ale moč potřebujeme spíše neutrální až lehce alkalickou, takže prospěje si čajem zapít tabletu jedlé sody (1,5-2 g), čímž se čaj ale chuťově úplně pokazí. Účinkem však až neuvěřitelně vylepší. Nebo by to mohlo být tím, že než byste to pili, tak se raději uzdravíte? Mám zlepšovák: postavit se na hlavní třídu a každého zdravit až do úplného uzdravení... Ale kdyby se něco podobného stalo třeba na předvolebním mítingu, tak doporučuji spíš tuto směs plus řepík kloktati nebo ještě lépe a jednoduše zahnat problém dubovkami.

U urologických zánětů je vždy zcela nezbytné dovymočit se do poslední kapky. Tedy nejlépe ve vysokém podřepu jako na ruském záchodě, kdy vývod z měchýře směřuje dopředu dolů. To ovšem nemá význam v kosmu a stavu beztíže, protože gravitace u klasického vyměšování je velmi vhodným pomocníkem. Ostatně problém by byl asi i jen uvařit na oběžné dráze čaj z blešníkové směsi a proto nedoporučuji kosmonautům zánět urologické lokality.

Při močení vyplavujete nejdříve mikroby z močové roury a případná urinoterapie (pití moči) by tedy mohla být dosti infekční… Nejdříve se vylučuje moč dopravená do měchýře jako poslední, tedy nejhustší porce díky již snížené zásobě vody v těle. Potom přichází hlavní dávka moči s omezeným množstvím vyplavených mikrobů a nakonec poslední podíl moči až jedovaté látkami setřenými z vnitřního povrchu měchýře při jeho smršťování. Jsou to cucky sliznice, nejhorší typy mikrobů, které relativně pevně lpěly na povrchu sliznic, a jejich vysokomolekulární metabolity, mikrokrystalky močových solí koncentrovaných na povrchu měchýře průběžným vsakováním vody jeho stěnou, případně úlomky odlitků močových kanálků podobně vzniklých v ledvině a tvořících často základ ledvinového písku a kamenů (tuto větu čtěte alespoň 3x!).

Proto je vhodné i u zdravého člověka dost pít, aby se tento sajr… tyto nečistoty průběžně vyplavovaly. Močit by ženy měly podle mého nejméně 1,5 l za den, muži 2,5 l, těhotné 2-2,5 l a ledvináři postupně podle vzdálenosti od záchodu nebo velikosti bažanta (nebo lépe krocana), typu choroby a lékařských doporučení nejméně 3 litry. Jedna ledvina za den vyrobí primární moči asi tolik, kolik obvykle vážíte, takže většina se zase vsakuje koncentračním postupem cestami v ledvině zpět do organizmu.

Je-li vaším úmyslem se krátkodobě zbavit nadbytku vody jako třeba kulturisté před soutěží, obezitky před tanečními nebo prvním rande, doporučuji přidat vlasové čnělky zelených klasů kukuřice a drcený kořen jehlice trnité. Pozorujete-li při pohledu do zrcadla kruhy pod očima, přidejte kopřivu. Máte-li oteklé i nohy, byl by ve směsi výborný také hloh.

Při rozpouštění všech kamenů se dobře uplatní i truskavec. Někdo doporučuje i červenavě podobné a palčivé rdesno peprník, ale já ne, protože se mi nějak nezdá. Chuťově ani složením.

Blešník je také výborný průjmotlumič. Kombinovaným vlivem na ledviny vás zbavuje nadbytku vody a zároveň svými tříslovinami omezuje zrychlené vyprazdňování. Třísloviny blešníkovité mají na trávení i mírný protizánětlivý vliv, což zlepší i slabší katary. Protizánětlivý vliv tříslovin začíná už v dutině ústní a čaj lze použít i ku kloktání při paradentózách, angínách, zánětech nosohltanu apod. To znamená, že čaj z blešníku a spol. je dobré před spolknutím pročvachtat v ústech nebo jím vykloktat.

Odvar také zlepšuje srážlivost krve, čehož se dá využít při modřinovitosti, nosokrvácivosti, nadměrném menzes, krvi v moči. A naopak se stává nevhodným u cévních chorob požadujících ředění krve jako například trombóza, ucpávání cév, angína pektoris, infarkt a mozková příhoda.

Při nadměrném menzes bych doporučil kombinaci blešníku s přesličkou a kontryhelem plus další kytky dle celkového problému.

Blešník je poměrně nenápadná kytka a čaj z něj není chuťově nic moc, ale hodí se člověku velice a popíjet ho lze klidně i dlouhodobě. Ostatně při ledvinových kamenech to ani jinak nemá význam.

K mému překvapení jsem vypozoroval, že při pravidelném pití ve směsi s kopřivou, přesličkou, zlatobýlem, břízou, jahodou a vrbovkou, tedy močopudkami, úspěšně rozpouští jako bonus i žlučníkové kameny.

Zkusil jsem čaji z blešníku vylepšit chuť smícháním s pivem a věřte mi to nebo ne, nepovedlo se to. Nicméně blešník přesto doporučuji vaší urologické a prostatické pozornosti.

B. Nový, tel. 602224404, www.dedekkorenar.cz, v.100106