Čekanka

Čekanka

Stejným odstínem modré, jako má chrpa v květu nebo bezmračná letní obloha v Česku, kvete i čekanka. Je-li ale pod mrakem, podobně jako mnoho jiných kytek, ani čekanka se s kvetením nenamáhá, protože není pro koho. Hmyzouni se krčí pod listem zimomřivě a zmokle a čekají, až je slunko a hlad vyžene chlastati nektary a transportovati pyl z pestíků na blizny uždibujíce. Okulibost člověčí rostlina tolik neocení.

Čekanka se tak jmenuje proto, že stále čeká na okraji polí, mezích suchých luk a tak různě po venku. Má poněkud klackovité až křovité vzezření a podle lokality a kvality půdy dokáže vyrůst až přes metr. Znám lokalitu, kde jsme si dokonce koukali napřímeni z oka do květoka. Pakliže ji ale máte na zahrádce jako plevel, tak stihne vyrůst u blízkého plotu 20 cm a u zadního asi 80 cm – ovšem v této velikosti již neopouští stanoviště snadno. Ulomit se nedá, protože se ohne a drží, vytrhnout také ne, to raději povolí soudržnost rozvětvení a listů na divnou klouzající upatlanou kaši. Když ji uříznete, naroste znovu a ještě vám rychle ztupí srp. Prostě má vlastnosti dobrého exekutora. Oboje nejde zastavit. Na oba se musí myslet více v prevenci a nedopustit jejich přítomnost již předem a zavčas.

Chcete-li čekanku pěstovat na list a čekankové puky coby domácí zeleninu nebo na kořen, abyste si po nasušení, rozřezání a upražení mohli vařit kávu cikorku, tak to je jiné kafe, protože se taková čekanka chová zpracovatelsky spořádaně. Ovšem tyto pěstované odrůdy mívají nižší obsah hořčin a celkově jiné složení, než čekanka bojující o život v nepříznivých konkurenčních podmínkách s ostatními plevely ve volnější přírodě. Nemohu říci, že ve volné přírodě, protože taková u nás není, neboť se tu místní přírodě všude motá do jejích záměrů nějaký snaživý úředník a v poslední době i majitel, stát či kdokoliv.

Kulturní čekanky pěstované v hluboce orané a kvalitní půdě rostou rychleji a jejich konzistence je pochopitelně jiná. Celkem snadno se vyorávají a zpracovávají. Jejich hlavním úkolem je mírná podpora činnosti jater, detoxikace, podpora tvorby řídké žluči, mírná stimulace trávení hořčinami, které jsou zajímavé tím, že údajně jen minimálně zvyšují kyselost trávicích šťáv. Proto je čekanka vhodnou součástí ostropestřecové směsi nebo jaterních kapek JK pro podporu funkce jater.

Plané čekanky jsou také dodavatelem nati a kořenů. Ovšem sběr vyžaduje vhodné nástroje a prostor, kde není práškováno, kde čekanka roste a hlavně, odkud vás ještě nikdo nebude vyhánět.

Kořen je zajímavý velikým množstvím inulinu snižujícího nadměrný krevní cukr, což předurčuje jeho použití pro cukrovkáře, ale i ostatní obsažené látky jsou zvláštní tím, že působí velmi šetrně na trávení, žaludek, játra, žlučník, slinivku, slezinu a mírně zvyšují činnost a aktivitu střev a jsou tedy lehce projímavé, čehož se využívá dobře na cestách a pobytech mimo domov, kdy míváte zácpu zvanou cestovní. Znám ovšem také cestovní opak zácpy, který bych ale řešil raději sušenými borůvkami. Tedy jejich požitím…

Stimulace tvorby a vylučování žluči je velmi vhodná nejen pro čištění jater, která do žluči vylučují některé látky, jichž se neumějí zbavit jinak, ale i pro ředění žluči, která má potom tendenci uvolňovat nejdříve úsady v tenkých jaterních žlučovodech, posléze i ve vnějších a také bahno a drobné kaménky ve žlučníku.

Čištění organizmu se čekance daří nejen játry, ale i ledvinami a dokonce se používá při ledvinových kaméncích a močovém písku. Proto je čekanka vhodná do krevčistících čajovin, například ve směsi borůvkové CK s pampeliškou, maceškou, kopřivou a fazolovým bonusem pro cukrovkáře. Podobné směsi, pijí-li se mimo jídla, mají krevčistící efekt například při revmatizmu a artróze, ale při pití po jídlech snižují cukr při diabetu všech typů. Jak na úrovni čištění buněčných membrán, tak funkce jater i slinivky. A protože je čekanka i ve směsi tak pročišťující, můžeme o ní prohlásit, že podporuje látkovou výměnu vyloučením a eliminací zplodin. Tedy stejným způsobem, jako popelář vyprázdněním popelnice plné našich odpadků nám ji umožní opět naplňovat. Myslím si, že popeláři musejí být stejní nezmaři  jako čekanka, protože ve slunci, mrazu, dešti i větru dělají také skromně v principu podobnou práci, takže by tuto léčivku mohli mít klidně ve znaku.

Další zvláštností je, že čekanka uvolňuje trávení od spolykaného hlenu při ukašlaných stavech a chorobách, kdy bývá trávení někdy úplně zablokováno množstvím spolykaného hlenu, až nemocný človíček nemůže přijímat potravu a když už ji přijme, tak ji brzy vyzvrátí. Dětem se to děje vcelku často, protože poměr produkce hlenu při kašli je výrazně vyšší vzhledem k velikosti plic než u dospělého. A je to také horší, protože děti nemají takové energetické rezervy jako dospěláci. My starší jsme již většinou vybaveni ozdobným centrálním tukovým prstencem či pneumatikou, což nás zabezpečí energeticky na dlouhou dobu v období hladu. Je pravda, že tu sice takové období už dlouho nebylo, ale při pohledu na vývoj hospodaření a cen se ho už asi brzy dočkáme. A potom bude platit rčení, že až tlustí budou hubení, hubení budou studení.

A tak si asi časem budeme snaživě pod mostem sušit kořen čekanky na kafe a nať na čaj, protože čekanka je také lehce uklidňující stres a nerv. Tedy při pití čaje ano, ne při sběru a zpracování a ne pod mostem.

Uvádí se, že při pití čekanky se rychleji čistí slezina od zbytků starých a cizích krvinek a tím se snižuje městnání krve v ní. Proto je důležité pití čaje s čekankou při transfuzích krve. (Doporučoval bych pít Ostropestřecovou směs po jídlech a borůvkovou mimo jídla.) A samozřejmě po chemoterapii, antibiotikách, sulfonamidech a jiných silných medikamentech.

Zajímavý efekt je popisován v literatuře, kdy kořen rozžvýkaný osobou mající ve střevech škrkavky tyto vypuzuje ven. Škrkavky jsem ještě, pokud vím, neměl a mít nehodlám, takže vám tohle potvrdit neumím. Nicméně zdá se, že některé hořké látky střevním parazitům snižují náladu, pohyblivost a nebo jim prostě nechutnají a ti pak odcházejí v hojném počtu se stolicí.

Jako zvláštnost se uvádí vmasírování šťávy z čekanky do kštice pro růst vlasů. Osobně si myslím, že šťávou ulepená promasírovaná a poněkud svrbící hlava může mít výrazné zlepšení látkové výměny, ale přesto bych to raději rychle umyl kopřivovým nebo lopuchovým odvarem a březovým šampónem.

Odvar z čekanky se údajně používal zevně i u ekzémů. Asi pro zklidnění zvýšené látkové výměny urychleným odplavením metabolitů a detoxikací. Tento efekt jsem pozoroval i u jiných hořkých bylin u zarudlé a podrážděné pokožky a u akné. Vnitřně v kombinaci s jinými jaterními bylinami určitě.

Každopádně čekanka nemá známé kontraindikace a kořen i nať, která má podobné, ale slabší složení, lze doporučit do většiny bylinných směsí.

Květ čekanky je zvláštní kapitola. Při sušení bledne a jakoby se ztrácí. Je nutno ho sušit ve tmě a celkem rychle, protože enzymatické pochody v přítomnosti vlhkosti výrazně urychlují jeho degradaci. Skladuje se také ve tmě v uzavřených nádobách a po roce se nahradí novou várkou. Dříve se květ využíval na záněty spojivek, duhovky, rohovky, víček, na ječné zrno, pálení a škrábání v očích. Používal se též k výplachům a obkladům jako zápar jen krátce spařený a dobře zfiltrovaný. Dobře doplňoval působení vzácnějšího světlíku.

Práce s květem čekanky je ještě horší než s hluchavkou. Je k tomu zapotřebí poměrně dost čekankových rostlin, obrovská dávka trpělivosti a hezké počasí, aby bylo otevřeno dost čerstvých květů. Všeho je v poslední době málo. Počasí a čistou oblohu zatahují aerosoly a kondenzační páry z letadel. Čekanku ničí herbicidy. Trpělivost je ničena úvěry, životem na dluh, obavou z nejisté budoucnosti, stresem a ztrátou schopnosti a hlavně důvodu se radovat. Neradujeme se, protože nám chybí úcta, přátelství, tolerance a pochopení, což jsou základní pilíře lásky a vztahu. Na to jediné totiž není reklama. V ní je totiž láska a vztah nahrazena sexem a uspokojením. A když myslíte jen na peníze, sex a uspokojení, čekanka se vám do mysli před vynucenými změnami priorit obvykle chorobou nemá kudy dostat. A pak už zase obvykle bývá pozdě Bycha (čekanku) honit...