Jabloň domácí
Jabloň domácí
Pirus malus L.
Jabloň je jediná věrohodně prokázaná rostlina v Ráji, jejímž požitím se výrazně zvýšila inteligence přítomného člověka a jeho ženy (viz Bible: „Člověk a jeho žena stáli oba pod stromem poznání nazí a nestyděli se...“) až tak, že se změnili vzhledem ke své jedinečnosti ve světové módní návrháře a upravili si z přírodního materiálu (list fíku) slušivý oděv, za což byli posléze z Ráje vyobcováni. To mi ale není úplně jasné jak, protože já si pod pojmem obcování představuji spíše opak. Každopádně byla tedy jabloň považována za strom poznání, což později údajně poznal i známý fyzik Newton, když mu spadlo jablko na hlavu a předalo informaci o gravitaci dle notoricky známého vzorce s=½gt2 a proto byl posmrtně vysvěcen na jednotku síly N (ňůtn).
Plod jabloně jablko, kulovitá to malvice, je tedy jejím hlavním léčebným produktem. Výjimečně se sbírají a suší i květy, ovšem potom už jaksi není kde sbírat malvice. Malvice se sbírají v době zralosti, protože před touto dobou jsou nepříjemně tvrdé a strašně kyselé, celkově nedobré a použitelné spíše jako nástroj k masírování. Po uplynutí zralosti jsou zase hnědé až černé, rozbředlé, kašovité, zkažené, plesnivé a nijak nepoužitelné, leda tak akorát do kompostu.
Optimálně zralé plody jsou barevně hezky vyvedené v barvě slupky zelenožluté, žluté nebo červené a jejich kombinací, na řezu homogenní bez rezavých skvrn způsobených převážně plísněmi po otlaku a bez červích chodbiček i jejich tvůrců dokladujících svou přítomností absenci chemických insekticidů. Chuťově bývá dobře vyzrálé jablko sladké až lehce kyselé, hladké a příjemné do úst. S postupující zralostí se snižuje množství kyselin a zvyšuje obsah cukrů. Kyseliny mají určitý konzervační charakter a cukry naopak, takže čím vyšší zralost, tím vyšší citlivost na poškození všudypřítomnými plísněmi živícími se cukernou složkou.
Sušená jablka v tenkých řezech bez jádřince se nazývají křížaly a lze je využívat jako lahůdku samostatně nebo v různých potravních kombinacích. Křížaly lze přidávat do kaše z rýže, ovesných vloček nebo pšeničné krupice, do směsí cereálií a vloček typu müssli, do různého pečiva, koláčů, závinů, štrůdlu, perníku a buchet, do zemlbáby atv. (a tak vůbec). Ovšem samotné křížaly jen tak jsou vyhledávanou mňamkou nerozmazlených dětí s léčebným vlivem na trávicí systém.
Z čerstvého jablka i křížal lze připravit velmi lahodný ovocný čaj jako objemové pití při dehydrataci a pro terapeutické zavodnění místo kapaček. Hrst křížal nebo čerstvé jablko rozkrájené asi na 16 dílků se zalije litrem vroucí vody a nechá stát asi půl hodiny až do tepelného stádia pitelnosti a potom se pije a pije a až dojde tekutina, tak se zbytek ovoce posléze sní jako kompot. Když se pije a zásoba tekutin je doplněna, projeví se čistící schopnost tohoto čaje vyšší produkcí moči, což ocení zvláště revmatici, oteklí lidé a nezánětliví ledvinoví potížisté. Nezánětliví proto, že ledviny v zánětu nesnášejí kyselé a tento čaj je příjemně lehce nakyslý. Takže je vhodný v tomto případě spíše pro efekt čištění krve.
Zvláštností je, že díky obsahu cukerných složek se postupné popíjení tohoto čaje osvědčuje u lidí s chutí na něco mlsného. To mlsné je totiž obvykle sladké, což požaduje přidušený hladový mozek, avšak když vložíme do těla kus čehokoliv sladkého, tak to obvykle přeženeme a sladkého je více, než je třeba, a slinivka vypustí inzulín a cukr rychle zmizí v buňkách a zase přichází další cyklus hypoglykemické chuti na sladké. A tak dokola, dokud nejdete spát, což vede k totálnímu nevyužití tuků z potravy a k jejich vychytávání tukovými buňkami a jejich změnu v tukové buně. Pevné polštářky tukových buněk na správných místech lepých těl jsou oku i ruce velice lahodící. Ale jen do doby, než se tukové buňky přežerou na odulé tukové buně, potrhají celulitidicky svá vaziva a v podobě převěšených polštářů hyzdí a zatěžují figuru. Prostě, když chcete být krásní a štíhlí, spařte si jablko na ovocný čaj a nebude vás pronásledovat mlsná ani nadměrný hlad. K jablku si do čaje pro lepší aroma přidejte i trochu jeho květu a máte to. Ostatně dříve se odvarem ze sušených slupek nahrazoval čaj zcela běžně.
Mimořádně dobře stravitelná jsou dušená jablka a jsou úplně velmi vhodná až nejlepší pro všelijak nemocné a horečnaté lidičky. Jsou šetrná na exponovaná játra i na málo funkční trávení. Podle mé osobní zkušenosti se s nimi dobře zajídá vlastní těžko stravitelná syrová krev spolykaná při odkašlávání rozleptanými plícemi z vdechnuté přechlorované vody z bazénu u příležitosti vlastního utopení. Také při poleptání plic kouřovými a chemickými plyny, varixech v jícnu i žaludečních vředech.
Dušená jablka se dříve běžně podávala při průjmech a úplavici zvláště u dětí. Také se osvědčila jako nedráždivá strava při vředových chorobách v trávení. Lidový funkční recept při anémii, bledosti, při ztrátách krve, nadměrné menstruaci, krvácejících žaludečních vředech, hemeroidech, úrazech ap. doporučuje každý den lehce kyselejší jablko probodnout několika velkými vyvařenými železnými obyčejnými hřebíky a druhý den je vytáhnout a jablko sníst za účelem dodávky železa pro výrobu hemoglobinu pro krvetvorbu.
Syrová jablka eliminují zácpu. Je to vysvětlitelné dostatkem cukrů pro střevní kvasinky, které pilně kvasí a jejich produkce lihu je krátkodobě vyšší než z uleželého pečiva. Než z čerstvého pečiva ale ne, proto se o veselých lidech nacpaných teplým chlebem říká, že jsou ožralí. Tedy intoxikovaní vlastnostřevní lihovýrobou. Na rozdíl od lidí opilých již zkvašenými tekutinami. Podobný lihotvorný efekt ale má i požití jiného cukernatého ovoce jako jsou vyzrálé třešně, švestky, meruňky, broskve, hrušky, hroznové víno ap., které když rozředíte nápojem, tak se střevní kvasinky během půlhoďky rozběsní tak, že i dámy nestíhají fronty na dámy a tlačí se na pány, anóbrž jejich střevní sliznice nestíhají vstřebávat kvasný oxid uhličitý a tento dráždí střevo přetlakem k urychlenému, prskavému a hlučně proplynovanému vyprázdnění. A i zde trubička zelená, přestože jste alkohol prokazatelně nepili. Vy ale při této příležitosti většinou míváte také podobnou ekologickou barvu.
U syrových jablek je tento kvasný proces mírný a mnohem šetrnější k vám i k okolí. Když sníte osminku jablka co čtvrthodinku, tak nemáte dvě hodiny hlad. Když ho sníte půl či celé naráz, je z vás za hodinu hladový dravec. Způsobují to přítomné kyseliny lehce stimulující trávení a výše popsaný cukernoinzulínový efekt i to, že trávicí aktivita slinivky začíná také asi hodinu až dvě po jídlech. Tento efekt se ale neprojeví u sportovce při zátěži.
Aby vám osminky na talíři na řezu neoxidovaly dohněda, doporučuji je postříknout slabým roztokem vitamínu C nebo zředěnou šťávou z citrónu. Některé odrůdy jablek to potřebují i před sušením.
Vylisovaná šťáva z jablek se také používá pro hydrataci a čištění krve; i ředěná. Podobně i velmi oblíbený jablečný mošt a džus. Zkvašením za přístupu vzduchu vzniká jablečný ocet, kterému se připisují hubnoucí účinky při podávání, což ale nemá chemické opodstatnění, takže ho je nutno pro tento účel užívat s vysokým podílem víry.
Z jablek se vyrábějí různá pyré, dřeně, marmelády, výživy, kompoty, sirupy, protože obsah cukru a pektinu jim dává výbornou konzistenci. Dokonce až tak, že jsou používány i jako základní surovina pro nastavení těchto vlastností u jiného zpracovávaného ovoce. Maminky nám jablka pekly nebo strouhaly na dřeň a dochucovaly cukrem a citrónem a mně tečou sliny ještě teď. Tato dřeň se i dávala zamrazit a v létě existovala jenom jedna lepší věc – dřeň jahodová.
Z řezaných drcených jablek nebo výlisků z nich se dá (udělat) připravit kvašením v přislazené vodě s kvasinkami ovocné domácí víno, které je chutné, ale nesmí se ho pít víc naráz, protože jinak je z něj docela bolehlav a čůčo. Hlavně druhý den. Jablka se ale běžně nechávají vykvasit za účelem destilace na pálenku kalvádos. Po té hlava tolik nebolí, ale nedoporučuji experimentovat, protože jakkoliv je malé množství alkoholu (asi 1 lžíce pro 55 až 65 let a potom 2) pro starší lidi ranním antioxidačním lékem stimulujícím krevní oběh, mozek a játra, tak pro mladé a nezanesené a s dobrou buněčnou difúzí je v nadbytku naopak jedem likvidujícím játra a mozek. Alkohol je nejlepší antioxidant na světě, ale jeho vlastní produkce střevními kvasinkami u nechemické stravy obvykle tělu zcela postačuje. Alkohol je stejně jako oheň dobrý sluha, ale zlý pán.
Zajímavé je uplatnění jablečné vlákniny, tedy drcených sušených jablečných slupek, které lze přidávat do většiny kašovitých potravin sladkokyselého charakteru pro zlepšení objemových vlastností a řešení zácpy nebo podobných problémů špatně fungujících střev a natráveniny. Zvláštností jsou některé laické, ale úspěšné experimenty s užíváním jablečné vlákniny spolu s vitamínem C při rakovině střev.
Jablka i nápoje a další produkty z nich zlepšují trávicí proces a stolici, snižují hladinu cholesterolu a pocit únavy, čistí krev, zlepšují krevní obraz a výživu nemocných. Snižují při nízkém dávkování pocit hladu a chuti u obézních, zlepšují chuť k jídlu pro vychrtlíky. Při vyšším zabezpečují hydrataci organizmu, dobrou funkci nezánětlivých ledvin a urologického systému.
Jablko je pro nás důležité, vždyť sami máme na těle dvě jablka a jeden ohryzek, řešíme jablka sváru a líbáme ženy pod rozkvetlými jabloněmi, aby nám dlouho vydržely...
B. Nový, www.dedekkorenar.cz, v.070815
