Jinan

Jinan

     Jeden z nejstarších druhů stromů, přechod mezi listnáči a jehličnany, živá rostlinná fosílie, přežil do dnešních časů v odlehlých oblastech Číny a Japonska, odkud se postupně s pomocí lidí dostává opět do celého světa jako nádherný okrasný a přiměřeně exotický strom oplývající úctyhodným vzrůstem, pravidelnou korunou a staletou vytrvalostí na místě, kam jste ho zasadili. Rozhodně je pravým opakem neposedného a jedovatého trifida. A to i proto, že jeho krásné listy mají léčivé vlastnosti (a nemá žihadlo...).

     Jinan je nejen dvoulaločný, ale i dvoudomý. To v případě jinanu znamená, že tento strom spotřebuje pro svůj růst prostor jako dva rodinné domy. Proč rodinné a proč dva? Protože je to takový typický rostlinný rodinný typ. Prostě aby se mohl množit, potřebuje k sobě samičku a ta je také taková rozsochatá, že spotřebuje značný prostor. A až vytvoří rodinku a přijdou dětičky, tak je z nich pěkné křoví. Naštěstí peckovice jsou jedlé, čehož využívají veverky a jiná zvířata při návštěvě sousedstva jako pozornost, která někdy včas nesežrána vzklíčí v nový stromek. A tak se dostane i jinan na výlet.

     Nicméně se v našich podmínkách jinan takto snadno nerozmnožuje. Nejlépe se rozmnožuje v zahradnictvích, kde si ho za nějaký peníz můžete zakoupit a zasadit do hluboké humózní půdy do záhonku ve sponu asi 20x20 m. Zprvu je potřeba ho pilně zalévat, protože strom zkrabatěním a svěšeností svých listů umí dát najevo žízeň. V takovém případě vypadá fakt hodně nešťastně. Jinak je ale velmi vznešený, ztepilý, nádherný, důstojný, stínutvorný, odolný větrům a tak vůbec.

     Padlé semena samičích stromů někdy zapáchají víc než padlé ženy zvané šlapky, protože obsahují smrdutou kyselinu mléčnou a při šlápnutí jsou slizké. Někdy ovšem mají zvratkový odér padlých mužů a zapáchají skoro stejně jako oni po návštěvě oněch v místních stáncích kultury a tělesného osvěžování. V případě, že vám vadí asi měsíční zápach tohoto přírodního zdroje, sázejte jen samčí stromy a dál od osvěžoven, aby bylo jasno, kdo proti komu smrdí. V prostorných městech se jinan hojně vysazuje pro svoji výraznou odolnost proti chemickému znečištění, radiaci a zimnímu posypovému materiálu.

     Mezi botaniky má jinan frajerskou přezdívku Ginkgo Biloba a většinou jsou podle ní upraveny i obchodní názvy produktů produkovaných z jeho listoví.

     Produkty jsou lihovodní výtažky flavonoidních účinných látek, které se ale rozpouštějí jen v alkoholu. Jsou buď tekuté, nebo vysušené a tabletované. List se maceruje několik týdnů v silnějším lihu, kořalce, vodce nebo slivovici. List v takovém prostředí obvykle přijde nejen o flavonoidy, ale i o zelený chlorofyl, takže po maceraci získáte žlutobělavě vylouhované, ale jinak velmi kompaktní listy se zcela neočekávanou a tudíž velmi nebezpečnou hořlavostí vlivem nasáklého lihu. Získáte také nádherný tmavozelený extrakt účinných látek a chlorofylu, který léčí na pohled už svou krásnou barvou. Flavonoidy jsou zároveň i žlutá barviva, takže o barevnost roztoku je vždy postaráno i po případné eliminaci chlorofylu v produktech. Já bych se chlorofylu v produktech až tak moc nebránil, protože je vždy přínosem a dodavatelem užitečných enzymů. Chlorofyl má ale takovou barvuměnící vlastnost, že se po nějakém čase v přítomnosti kyslíku, vody a světla rozkládá a černá. A to se mu děje po vysušení snadno, protože stabilizační a konzervační efekt lihu se s jeho odparem vytrácí a produkt by získal nedůvěryhodnou barvu. Proto se některé extrakty od chlorofylu čistí nebo se dělají natolik zředěným lihovodním roztokem, který není chlorofylu ředidlem a ten zůstává v rostlinné surovině.

     Potravní doplňky s ginkgem obsahují obvykle do 40 mg vysušeného extraktu a léčiva, která jsem viděl, také. Užívají se výhradně na zlepšení prokrvení zvláště drobnějšími a tenkými cévami a kapilárami. Tekuté přípravky z ginkga mají obsah účinných látek značně proměnlivý, proto se berou po kapkách v menších dávkách. Bohužel jsem se setkal při značném a dlouhodobějším předávkovávání se těmito domácími kapkami u disponované osoby s efektem zvýšené krvácivosti z nosu. Za bezpečné považuji dávky do 1,2 mg vysušeného extraktu na 1 kg tělesné hmotnosti za den. U člověka užívající salyciláty (anopyrin) a léky na ředění krve nebo na srdce, doporučuji konzultaci s lékařem.

     Účinné látky extraktu listu jinanu rozšiřují cévky, zlepšují cévní zásobení periferie a zvláště sklerotického nebo jinak špatně zásobeného mozku, zabraňují křehnutí cév a jejich dalšímu poškozování, zlepšují dodávku kyslíku a živin k cílovým tkáním, podílejí se zvláště na regeneraci mozku, očí, ucha, ale i periferie, končetin a pokožky. Pravidelné užívání jinanu snižuje pískání v uších, příznaky Meniérovy choroby, napravuje cévní poruchy cukrovkářů, také nervově a hormonálně cévní poruchy, ovlivňuje psychodegenerativní pochody, podporuje paměť, napravuje změny v důsledku sklerotizace tepen a oddaluje tak vznik infarktu, zlepšuje prokrvení periferie i pronikotinovaných cév kuřáků, zvyšuje mozkový výkon stárnoucích osob a oddaluje jim nástup do důchodu a vznik stařecké demence. Je důležitou součástí v prevenci mozkové mrtvice a urychluje léčení jejích následků.

     Listy lze sbírat po celé období, kdy jsou na stromě k dispozici. Listy mladičké po rozvinutí mají více chlorofylu a méně flavonoidů, v průběhu léta se poměr změní a na podzim klesá obsah obou složek a po krátkém žloutnutí i násada listoví do přízemí.

     Listy obvykle vyrůstají po několika z jednoho místa. Při sběru je doporučuji odstříhávat a jeden ze svazku ponechat, aby si strom o vás nemyslel, že ho chcete úplně zlikvidovat. V tomto případě jednoho listu to řeší přídavkem mnohem většího množství větviček do plánu růstu na příští rok. Ale další rok je potřeba ho nechat, aby se po vašem zásahu vzpamatoval, a listí z těchto větviček sesbíráte i s větvičkami napřesrok. Zároveň mu tak šlechtíte korunu do pravidelného tvaru. Vaše snaha by měla vycházet z toho, že stejně poroste snaživě a košatě nahoru a že se za nějaký čas stane velkým parkovým stromem, pod nímž bude zajímavo posedět na lavičce. Nejlépe s nějakou mladou kočkou… Pozor na drápy!

     Kočky mají jinan v době jeho puberty od asi patnácti do padesáti let v mimořádné oblibě, protože splňuje nejlépe jejich představy o kvalitě kůry pro broušení a testování drápů. Je taková příjemně měkká, dostatečně pevná a tedy ideální pro bezpečné lezení s použitím drápů na packách jako stupaček nahoru do koruny za účelem kontroly hnízdění potenciálních svačin.

     Mladá kočka dokáže 20-30tiletému jinanu zrušit kůru asi půl metru nad zemí během jediného roku. Bohužel výživa stromu vede těsně pod jeho měkkou a tenkou kůrou. Jinan se potom snaží kontrovat násadou věnce mladých odnoží, které vytvoří okolo centrální souše křoví snaživých podružných větví. Nicméně včasný kousek pletiva na dlaň okolo stromku domácí i cizí mazlíky obvykle odradí. Této neestetické ale dlouhodobě účinné a levné ochrany lze využít i u ostatních stromů nebo stromkových keřů (angrešt, rybíz) před zimním okusem hladovými zvířaty. Alternativně lze na kmínek navléknout několik podélně rozříznutých PET lahví jako perly na náhrdelník.

     Závěrem chci říci, že jinan je léčivý strom se zvláštním magickým nábojem z rodiny moudrých pomníků času a pomáhá lidem hlavně při té chorobě, na kterou si za boha ne a ne a nemohou vzpomenout, co má něco společného se sklem a rotikou...

Břetislav Nový, www.dedekkorenar.cz, v.091101