Mateřídouška

Mateřídouška obecná.

Mimořádně libě vonící hubeňoučká kytička ve velikosti pidimužíka píď vysokého nebo trpaslíkovi do pasu s modrofialovými (čím víc zimy, tím méně barvy a silice) drobnými nakadeřenými květy ve své něžné křehkosti je člověku milá jak při pohledu, tak v čaji nebo vonícím polštářku. Takový polštářek si uděláte z plátěného pytlíku, do kterého naládujete za studena nasušenou nať mateřídoušky a přiložením tváře mírně nahřejete rostlinu onu a silice se začne pilně vonně odpařovat (aby to bylo vono vonno), nervový systém klidnit a systém limbu vás uklimbá k lahodnému spánku, po kterém se budete cítit svěže jak z reklamy na mátovopffffeffrmintové žvýkačky (a mrazivý dech si můžete v případě potřeby zařídit, když si na sebe otevřete dveře do ledničky).

Mateřídouška je sice chráněná, ale jen na veřejných místech a těch je u nás stále méně, takže je nutno ji pěstovat až hýčkat na zahradě. Já ji v přírodě doporučuji množit dělením trsů na jaře i v létě a je nutno pro ni zajistit dostatek vláhy. Mateřídouška v přírodě není schopna v bohatších půdách konkurovat ostatním plevelům, a proto ji hledejme raději na sečených loukách, chudších stráních, okrajích lesů a cest a zvláště u příležitosti písečného podloží. Skromná rostlinka v přírodě se na dobře zalévaném záhonku bez pleveliva rozrůstá v bohatý fialovokvětný a vonný koberec překvapivých rozměrů. Kvetoucí nať se sbírá v poledne odstřihováním tak, aby zůstalo několik aktivních listů a mateřídouška mohla zase dorůstat. Suší se co nejnižší teplotou do 30° C v temnu, aby silice nevyprchala.

Silice je v květové nati obsaženo na osluněných lokalitách asi 1 %, severněji a zastíněněji ale výrazně méně. Podle složení půdy a odrůdy připomíná její vůně citrón, thymol, kafr, růži, ovoce a tak vůbec prostě mateřídoušku. Mateřídoušky je mnoho taxonů, takže je dosti variabilní a je tak podobná vychrtlým modelkám neustále se přestrojujícím do jiného šatstva. Modelky poznáte podle jejich figury a s mateřídouškou je to podobné. Nejmateřídouškovatější vůni má tmavofialová.

Droga z mateřídoušky obsahuje i podíl tříslovin, hořčin a dalších účinných látek nižší důležitosti. Čistá izolovaná silice dráždí sliznice, játra i ledviny a kupodivu i včelí roztoče, takže včely ve včelínu na louce mateřídoušky nemívají varroázu, takže jsou zdravé, tlusté, bzučící a pracovité. A protože mateřídouška uklidňuje, jsou mnohem klidnější, bezpečnější a nepíchavější než například pod kvetoucími akáty. Vzhledem k tomu, že se mateřídoušce v Africe moc nedaří, mají tam včely vyloženě nervózní až bojovné a nebezpečné. Jako nejúčinnější je doporučováno pro uklidnění vdechování silice nebo její lihový roztok – navrhuji dát si na uklidnění se včelami na palouku mateřídoušky frťana jejího macerátu v režné, vodce, slivovici a tak podobně, co se zrovna nabízí. A je-li frťan dostatečný, tak si stejně nějakého žihadla ani nevšimnete.

Kdyby včely kašlaly, tak by jim chutnal i sirup vyrobený z  čerstvé vlhké nati prosypané cukrem na nejméně týden namačkané v uzavřené nádobě. Lze to ale udělat i pomocí silného odšťavňovače – v tom případě ale s cukrem práškovým a z vylisovaniny ještě můžete vhozením do vroucí vody udělat vynikající bylinný čaj. Dětem to také chutná a tak nejen nekašlou, ale i dobře spí. Při dlouhodobém užívání se účinek snižuje, a proto doporučuji po týdnu prostřídat se sirupem například jitrocelovým připraveným stejným způsobem. Ten má ale výhodu, že ho za vás může udělat i někdo jiný a vy ho zakoupíte v lékárně...

Silice rozpuštěná v lihu asi 1:10 se používala na mazání revmatických bolících kloubů, pohmožděnin, do koupelí a tak různě zevně. Do koupelí se také dělával silnější odvar až z kilogramu nati, ale to bylo takové královské mrhání mateřídouškou.

Když se mateřídouška vaří, tak nádherně voní a lze ji i inhalovat. Při tom se silice vyvaří a díky tomu se uvolní do roztoku kontaktně protizánětlivé třísloviny se svým stahujícím účinkem přímo ubližujícím patogenním mikroblbátkům. To se využívalo například při zánětech v zažívání, průjmech a břichabolech nebo ku kloktání a výplachům úst při angíně, paradentóze nebo zevně u některých ekzémů či akné. Lze to samozřejmě po kloktání i polknout „na zdraví“. Ovšem lihový extrakt se k tomuto úsloví hodí asi lépe.

Když se ale mateřídouška spařuje, tak spíš stimuluje imunitu jako celek a mikrobátka jsou jenom uklidněná a člověk také a chovají se všichni spořádaně bez nervových nebo kašlavých záchvatů. Faktem je, že mikrob nekašle, ale zjedná si na to vás. A vy začnete lamentovat v nervovém záchvatu, co že jste to chytli, což však je silácká a obvyklá člověčí lež, protože mikrob chytnul vás. Potom tvrzení, že jste nemocen, málomocen nebo bezmocem není správné, protože jste chycen, uloven, infikován – tedy rozbiten, poškozen, zneužit a to je potřeba opravit, vyležet a vykašlat (mikroba i se na to). Tím se kruh uzavřel a je potřeba další porci mateřídouškového čaje, kam můžete přidat celou řadu jiných bylin: tymián, diviznu, podběl, sléz, proskurník, jitrocel, třapatku, lípu, heřmánek, šalvěj, černý mínus (bez), dobromysl, anýz, fenykl a tak nějak kde co...

Při spařování je silice zachována v čaji a tříslovin se uvolňuje méně než při varu, což je zrovna dobře a čaj má pak univerzálnější charakter s uklidňujícím vlivem i na nervový systém a průduškové potíže.

Mateřídouška i s případnou pomocí většiny jmenovaných kytek v obvyklém dávkování 1 lžička řezané nati mateřídoušky nebo s přídavkem uvedené směsi dalších bylin do 1/4 l vroucí vody a 1/4 hodiny spařit pod pokličkou je laskavě neškodná pro dětičky i dětinštějící starce, těhotné i gravidní, budoucí matky nebo ženy v jiném stavu, prostě pro kde koho. Má mírné protizánětlivé účinky na průdušky, trávení, nervový systém, mírní plynatost, křeče v břiše, nadýmání, průjmy, nespavost, menzes, napomáhá tvorbě trávicích šťáv a moči, tiší kašel a epilepsii dětí a pomáhá údajně při porodu všem zúčastněným zevně i vnitřně. Čaj je vhodný při nachlazení a virózách.

Když si dáte ráno hned po probuzení čaj z mateřídoušky, zjistíte, jak jste neodolatelní, naplnění tou správnou reklamní svěžestí, příjemnými vjemy v oblasti žaludku s všeobecným pocitem blaha. Potom se proberete ze snění do skutečnosti a můžete být rádi, že v sobě máte nalitou právě mateřídoušku, protože jinak byste si museli honem udělat silný nervyklidnící čaj z meduňky, dobromysli, kozlíku, mařinky a třezalky na drsnou realitu.

Mateřídoušku dobře nasušenou doporučuji uskladnit ve sklenici nebo ve vakuové skladovací nádobě, abyste nepřišli o silici. I tak ale sotva vydrží do nové sklizně.

Každopádně je mateřídouška naše oblíbená kytka do čaje, který se hodí prostě vždycky a kdykoliv.

B. Nový, www.dedekkorenar.cz, v.090509