Toten
Krvavec toten neboli Toten lékařský (Sanguisorba officinalis L.)
Tato kytka mi vždycky připomínala kominíkovu štětku na vymetání komínů. Její květenství je také taková štětinatá černočervená koule na drátě. Někdy je ale květenství urostlého totenu tak vysoko, že si s přítomným opyloušem hmyzoušem můžete hledět z oka do mnohooka vestoje na rovinu. Teda hmyz vestoje na totenokvětu. Většinou ale hmyz vestoje a vy vkleče. Zkvašením nektaru v opyloušově trávidle se z něj může stát opilouš. To poznáte podle toho, že neudrží tón bzzzzzzzzz, ale blekotá jen bz, bzzz, bzz. Faktem je, že pak příjemně voní; toten líp.
Totenova kytka potřebuje dost půdní vláhy a proto nemá ráda sucho. Kvete snaživě a nápadně celé léto. Sbírá se nať a oddenek s kořeny. V některých zemích je list uznávanou nahořklou salátovou nebo polévkovou zeleninou. Toten obsahuje hodně tříslovin, saponinů, silic, hořčin, cukrů a je silný bakteriotlumíč a krvácenístavěč.
Používá se k léčení zanícených a krvácejících sliznic, vředů, krvavých průjmů, střevních katarů; k potlačení růstu patogenních mikrobů a k zastavování krvácení se užívá hlavně odvar z kořene. Také při paradentózách, bolestech zubů, váčcích v jejich okolí a v podobných záchranných případech, když nemáte po kapsách dubové kapky (RK). Vhodné je popíjení po doušečkách nebo menších lžících odvaru z podzemních částí totenu nebo po větších lžících s čepicí (test neurosoftvéru... (nevhodný pro příslušníky, byrokraty, politiky a funkcionáře – to přeskočte jako obvykle rozumové protiargumnenty, je to velmi složité a tak aby nedošlo k přehřátí (až žáru a od toho záblesku bílého světla (kladný neuron) či rudých (dříve sovětských) blesků (záporný neuron) v očích) neurouzliny spojující statokinetický a kochleární aparát koordinující anteroposteriální kinetiku hlavy a obou mozkových neuronů)) záparu z nati při žaludečních vředech (je to opravdu, ale opravdu, dosti složité, není-liž pravda? (anteroposteriální je předozadní, kinetika je pohyb)). Při zevních vředech bude výhodnější odvar z kořenů díky velkému množství účinných tříslovin.
Zevně se odvar z kořenů hodí i k omývání proleženin a bércáků. V dutině ústní lze zahánět kloktáním odvaru angíny, záněty nosohltanu, povlaky jazyka, plísně a praskající koutky, afty a záněty vývodů slinných žláz, omezuje i tvorbu zubního mikrobiálního plaku a chrání před zkaženým dechem původem z hnisajících mandlí nebo zubů (viz též níž). Lze také podržet odvar 5-10 minut v ústech, vyplivnout a nahradit opakovaně dalším jako prevence silných paradentóz.
Čistíte-li si vlastní zuby po čtyřicítce déle než 3 minuty a pocítíte-li jakoby zkaženou stravu a hnilobný zápach, tak se vám mírným pohybem zubu v loži vyždímal a vyprázdnil váček v oblasti mezi některým zubem a zubním ložem chobotem mezi zubními úpony do dutiny ústní. Nemáte-li dubové kapky k zakápnutí, kdy třísloviny dubu svým adstringentním účinkem zatahují váček zevnitř za současné pilné likvidace mikrobů, je důležité si udělat alespoň silnější odvar z kořene totenu a pročvachtávat jím mezi zuby každou hodinu nebo často během dne podle svých možností kolemzubní prostory, protože potom eliminační práci převezmou třísloviny totenu. Vhodnější je pro odvar použít destilovanou nebo demineralizovanou vodu, ale i tak po dvou hodinách prudce poklesá účinek odvaru a nelze ho připravovat do zásoby.
Silnější zápar z nati se dříve využíval pro odpuzování střevních parazitů. Chuťově to je celkem strašné a paraziti jsou téhož názoru a hromadně odcházejí tam, kam musíme občas všichni. Oni ovšem zadem...
Čaj z nati i kořene se pije obvykle 2x denně (1 kávová lžička drcené drogy na čtvrt litru vody čtvrt hodiny spařit) při zánětech žil, modřinovitosti, krvácení z nosu, nadměrné a bolestivé menstruaci. Při prudkých průjmech lze krátkodobě užívat silnější čaj i častěji. Pije se také při krvácivých hemeroidech. Odvar lze ale dobře v této indikaci použít i jako sedací koupel. Pro sedací koupel doporučuji hrst kořene totenu asi 10 minut vařit ve 3 l vody, scedit do lavóru a ve chvíli, kdy je teplota již snesitelná, vložit do lavóru i problémový zadek a za občasného stahování řitních svalů očekávat vsedě asi půl hodiny příchod zdraví. Ať přišlo nebo ne, je vhodné pro výrazné zvýšení účinku do konečníku aplikovat 1,5-2 ml měsíčkového oleje (MO). Víc ne, protože potom byste nesměli klopýtnout, smrkat, kašlat, kýchat nebo nedej soudruhu (dříve „nedej Bóže“) ani si uprdnout. Jak tak nad tím ale dumám, tak „ani uprdnout“ si nemůžeme ani teď a to s olejem MO i bez oleje.
Při nadměrném a silně břichabolném menzes bych tento čaj doporučil 3x denně kombinovat s kontryhelem, řebříčkem, třezalkou a menším podílem meduňky skladované po nasušení v uzavřené skleněné nádobě, jinak raději s fenyklem.
Tento čaj má i určité močopudné účinky, které se dají v kombinaci s medvědicí nebo brusinkou, zlatobýlem, vrbovkou a břízou využít při zánětech ledvin a krvi v moči (hematurie). Taková směs ale nesnese k sobě žádnou kyselou potravu ani bublinkovou vodu, což je zároveň i terapeutický požadavek při léčbě sulfonamidy (například biseptolem) a tak se výborně mohou doplnit bylinky s léčivem. Tato směs je vhodná také při pohybujících se ostrých ledvinových kamenech či písku. Poznamenávám, že okyselení i třeba jen vitamínem C nebo ovocem způsobí, že účinné látky proti mikrobům nepůjdou ledvinami, ale budou zatěžovat játra.
Lidově se užíval toten i proti tubeře, kde se využívalo jeho určitého antibiotického účinku spojeného s omezením vykašlávání krve a ředěním očistného plicního hlenu saponiny. Nať v podobě sušeného prášku se při nadměrné krvácivosti z nosu údajně i šňupala.
Odvar z kořenů lze doporučit i k omývání předmětů zasažených plísněmi a sebe také. Lze ho použít i na omývání bakteriálních kožních afektů, uhrů, akné, bércových vředů i vředů obecně, pokožky nadměrně pórovité, mokvavě ekzematické a vyrážkové, popraskané, na cukrovkářské praskliny či otevřené rány. Také na infekční či mokvavé dermatidické výsevy včetně pásového oparu a neštovic i pokožky lehce odřené díky lehčí kolizi s tvrdšími předměty nebo betonovou podlahou. Na alergické kožní reakce a kopřivku lze doporučit chladící obklady z chladného odvaru totenu. Ten také, když není jiných prostředků na omývání lehčích popálenin, je jednou z výborných voleb. Také ho lze použít vícekrát denně jako ústní vodu při angínách, zánětech nosohltanu, při zarudnutí a bolesti v krku, bílém jazyku, při krvácejících nebo odchlipujících se či ustupujících dásních, paradentóze a zkaženém dechu od zkažených zubů (od příliš sladkého nebo příliš chudě zkaženého života).
Toten je zvláště vhodný pro bezdomovce a lidi, kteří se o zuby nestarají. Pro tento typ lidí bych doporučil si dělat kloktadlo z jejich obvyklého alkoholického nápoje tak, že si čerstvý kousek kořene ve velikosti 2-3 stroužků česneku jako česnek rozdrtí a do nápoje vloží a protřepe. Okenu nebrat, raději vodku! V tomto případě se obvykle kloktadlo nevyplivuje. V případě oběhových potíží a chladného počasí lze přidat i ten léčivý česnek, protože se určitý zápach z úst u této skupiny lidí očekává a jeho absence by nás mohla znejistit, kde se tuto informaci mohli dočíst, protože normální bezdomovec toto, co zrovna teď vy, nečte; čte-li vůbec. Bezdomovec podmostní by snad i mohl, ale asi by mu brzy zplesnivěla nebo shořela knihovna. Doporučil bych jim spíše připojení na internet s notebookem na klíně, protože většina zastaralých notebooků u nás ještě používá harddisk místo odolnější a energoúspornější pevné paměti na bázi paměťových karet a tak mají obrovskou spotřebu energie a v chladných měsících příjemně zahřívají nohy a to by právě bezdomovci mohli ocenit. Proto bych sečtělým bezdomovcům doporučil fasovat dosluhující notebooky na úřadech; zvláště na dosluhujících. Očekávám, že čím více dosluhujících úřadů, tím více peněz a budov zbude, aby se z bezdomovců stali domovci.
Odborná literatura neuvádí u totenu žádné vedlejší účinky, zato uvádí možnost použití tablet z kořene totenu při průjmech a krvácení z trávících sliznic.
Jak z předchozího vidno, je krvavec toten silně lékařský.
B. Nový, www.dedekkorenar.cz, v.100203
