Novpoklony podrobně

Novpoklony podrobně

Poklony, kterým říkám pro svoji specifiku Novpoklony:
Upravíme si postoj tak, aby chodidla byla rovnoběžně a asi necelou stopu od sebe. Nohy směřují obvykle dolů v nepatrném rozkročení podobně jako písmeno velké A, aby kyčelní klouby správně zapadaly do kyčelních jamek a tlak hmotnosti trupu byl zachycen stříškou nad jamkou.

1. Předklon
Prvním cvikem této minisérie je předklon s přirozeným výdechem. Je to prosté předklonění bez násilí dopředu dolů s nahrbenými uvolněnými zády, kam až to volně jde. A zprvu to většinou moc nejde, což se rozhodně nesnažíme silou překonávat, ono se to postupně dalším cvičením zlepší. Zcela nevhodný je předklon s topornou a rovnou páteří, jako kdybyste chtěli zdvihat těžké břemeno.
Nedostatečný nahrbený předklon je běžný a pro nás naznačující, že máme zkrácené zádové svaly vzpřimující trup. Horší stav je, když je páteř tak tuhá, že ani nejde nahrbit. Příčina bývá většinou v dlouhodobém strnulém sezení nebo stereotypní činnosti různé námahy, která nutí napínat vzpřimovače zad. Zvláště zatěžující je právě statické či málo pohyblivé a hlavně silové dlouhodobé napětí zádových svalů a nejzvláště, když jsou záda prochlazena například obnažením nebo nedostatečným oblečením, což vede k lokální metabolické otravě a následně i otocích přebytkem neodplavených metabolitů z vazů a svalů kolem páteře.

Odbočka:
Zádové svaly napínáme vždy, když něco bereme do rukou, nakláníme trup dopředu nevhodným postojem nebo břemenem, které může představovat i pivní nebo těhotenský břich a zvláště zákeřný je v tomto případě vysazený zadek. Zvláštností je napínání svalů zad zpevňujících páteř například při běhu nebo chůzi doprovázené našlapováním na paty nebo dupáním.
Obecně platí, že když svaly napínáme, tak pro jejich uvolnění musíme dodat energii, jinak přecházejí v křeč. To vede ke značné námaze úponů a šlach, jejich únavovému natažení a svalovému zkrácení. Pod napětím nelze do svalu snadno dopravit živiny a ten není ochoten se povolit. Tomu pomáhá vnitřní aktivní nebo zevní masáž.
Masáží vytlačujeme lokálním mechanickým tlakem na sval nebo vaz roztok metabolitů do cévních kapilár a lymfy.
Zevní masáž je nezbytné dělat v teple a teplýma rukama, aby nedocházelo k reflektorickému chladovému stažení cév. Masáž musíme dělat s citem, aby nedocházelo k pohmoždění a potrhání svalových a vazových vláken, které jsouce naplněny otokem roztoku zplodin látkové výměny, přicházejí o značnou část své pevnostní odolnosti.
Dlouhodobé napětí svalů vyčerpá živiny a nedodá-li oběh další a neodplaví-li metabolity, tak svalová tkáň po nějaký čas pracující z rezerv se výrazně překyselí množstvím svého odpadu, který nasáváním a blokováním vody vytváří tuhý otok, který utlačuje nervy a ty nám dávají signály o bolesti.
Masírování, rozhýbávání svalů a cvičení probíhá buďto zcela pasivně, kdy sval odpočívá a je pohybován z jiného zdroje nebo aktivně, kdy se sval hýbe s minimální zátěží sám a vytlačuje tak své metabolity do oběhu kupodivu mnohem efektivněji než většina pasivních masáží.
Nutit oteklý sval a vaz do cvičení proti svému otoku je velmi bolestivé a proto se musí veškerá jejich aktivita soustředit na pomalý, nezátěžový a plynulý pohyb od úvrati do úvratě po bolest. Ne do bolesti, protože to už by znamenalo, že se zde trhají svalová a vazová vlákna. Někdy to ale prostě je už tak hrozné a zanedbané, že už to aktivně skoro nejde.

2. Klek
Z provedeného předklonu, pokud možno co nejnahrbenějšího typu, plynule přejdeme v klek na kolena s oporou o ruce a při spuštění zadku k patám. Hlavu spouštíme, až případně položíme, před sebou na zem za podmínky úplného povolení svalů trupu a krku. Je to taková pozice zajíce ve své jamce.
Nohy nepřešlapujeme, ale necháváme je stále špičkami opřenými o zem na stejném místě jako při předklonu a postoji. Nejde-li to, je to neklamné znamení, že máme zkrácené lýtkové svaly a Achillovy šlachy a že toto cvičení nutně potřebujeme.
V této pozici dokončujeme přirozeně výdech, ale nedovoluje nám nádech, takže zde setrváme jen několik vteřin za snaživého uvolňování všech svalů po těle jako při relaxaci před spaním.
V této pozici dochází ke značnému stlačení všech vnitřních orgánů a vytlačení staré a balastní krve plné metabolitů do oběhu, aby se sem dalšími cviky nasála čerstvá, plná kyslíku i živin. Také je většinou znát značné napětí až protažení vzpřimovacích svalů trupu v bederní oblasti, zvláště byli-li zkráceny, jak jsme si už před chvilkou říkali. Inu uvolňujme ze všech sil. (Tato věta je českým vtipným paradoxem a překladatelským oříškem – podobně jako když někomu například řekneme, že se jedná o určité neznámé množství… Do stejné kategorie patří, že je-li uvolnění bederní páteře cítit, tak to nebyla jen páteř… A cítíte-li se dobře, tak je to již mnohem horší stav, než když vás cítí ostatní, protože normálně se člověk cítí špatně. Takže se podívejte na to, jak se cítíte. A co vidíte? – že se cítíte dobře nebo špatně?)

3. Dřep
Z tohoto cviku se odražením rukou od země a posunutím zadku dozadu dostáváme do dřepu. Zde doporučuji dřep na celých chodidlech a hlídat nejen, aby paty nešly k sobě a zůstala zachována původní rovnoběžnost chodidel, ale také spuštěním rukou kolem vnější strany kolen na zem kontrolovat, aby se nerozjížděla kolena do stran, protože by nastalo nesymetrické namáhání menisků. Nedosáhneme-li rukama na zem, je evidentní, že zkrácené vzpřimovače potřebují ještě trochu natáhnout a je vhodné několik vteřinek posečkat. Počkáme-li déle, tak můžeme sledovat, jak během asi tří minut klesáme, až sáhneme dlaněmi na zem. To je ale vhodné jako samostatný cvik, například při dlouhých čekáních ve frontách, kdy všichni ostatní normální lidé s bolícími zády vám pohoršeně závidí vaši úlevovou pozici.

4. Vztyk a záklon
Pro vzpřímení do stoje je vhodné se opřít rukama o kolena a pomoci si jimi, aby se nepřetěžovaly čtyřhlavé svaly stehenní a jejich šlachová pouzdra hlavně nad přední vnější stranou kolena. Zde často přetěžované svaly a oteklé šlachy vytvářejí blokády šlachových pouzder, v nichž je pak pohyb šlach omezený a bolestivý. Nepovolené přetížené svaly stahují koleno dohromady a kloubní plochy do tlaku neumožňujícího látkovou výměnu styčných chrupavek, které to dlouho nevydrží a odumírají.

Odbočka:
Při vhodném přetížení stehenních svalů a nadváhou či nošením břemen probíhá odumírání chrupavek tak masivně, že hygroskopické vysokomolekulární bílkoviny z cytoplazmy rozdrcených buněk chrupavky dostatečně rychle neodplavených lymfou způsobují přisávání a blokádu vody je ředící a tím tak zvanou vodu v koleni.
Chrupání a vrzání kolen není dobře a proto se snažíme zpomalením kritického pohybu a odlehčením rukama tomuto jevu extrémního tlakotření zabránit, nebo ho alespoň výrazně omezit. Chrupání je původem většinou z klouzání oteklých koleních vazů a šlach po sobě, kdy nadměrným třením vytvářejí díky vysokým tlakům a tahům akustický efekt. Podle mého pozorování od padesátého až stého dřepu už to nevrže, protože přirozený pohyb šlach vytvořil účinný samomasírovací efekt.
Takže dokud se nerozhýbete bez zátěže a nevyždímete přirozenými pohyby od úvratě do úvratě z vazů, šlach, úponů, chrupavek a svalů otoky vzniklé deponovanou vodou plnou metabolitů, nemůžete bez nebezpečí tvorby mikroprasklinek i větších poškození namáhat lokomoční aparát. A protože se to výrazně zhoršuje se zanášením stárnoucích buněk věkem, určitě naleznete mnoho starších lidí, pro které je ranní rozcvička již životní nezbytností. A pro ty, kteří nevědí, co vlastně mají cvičit, aby dali tělu v obvyklém nedostatku alespoň nezbytný podíl cvičení je určen tento materiál.
Obecně by se mělo cvičit vzhledem k hypoxii tkání vznikající po 60-90 minutách sedavé nebo strnulé pozice nejpozději každou hodinu až dvě, aby došlo k uvolnění otoků metabolitů do oběhu a vaziva i svaly se dozásobily živinami i kyslíkem. A cvičit by se mělo tak dlouho, až se člověk cítí uvolněný, pružný a fit. V případě Novpoklon 5-20 cyklů, ráno až 50 cyklů.
...konec odbočky

Takže jsme již ze dřepu vstali a pokračujeme rukama po stehně pod zadek (po svém pod svůj) a pokračujeme trupem do záklonu. Záklon spočívá hlavně v posunutí pánve dopředu, což kontrolujeme právě oporou rukou pod zadkem nebo o zadek. Zkrácená třísla sedavým způsobem života se tomuto pohybu velmi brání, ale vysazený zadek je právě jejich vina.
Při opoře o bederní páteř dochází k velkému útlaku odstupujících nervů na zadní straně obratů obvyklými otoky místních vaziv, kterými nervový svazek musí procházet a které na něj mají patologický vliv. Proto záklony s oporou o bederku doporučuji tak nanejvýš specialistům do manéže.
S krční páteří a záklonem hlavy je to podobné a proto doporučuji pootevřít ústa a hlavu zatlačit napnutím předních krčních svalů nejdříve dozadu, jako když děláte druhou bradu (korpulentní osoby mohou mít i lalok), tedy do fyziologického postavení krční páteře, a teprve potom provádět záklon hlavy.
Většina lidí drží krční páteř ve společensky laskavém leč patologickém držení jako Spejbl a Hurvínek vpředu. Možná to je od čtení, sledování monitoru anebo od nahrbeného držení hrudní páteře polevující síle hrudních svalů, kdy jako dětičky v růstu musely tahat těžké školní brašny. V pubertě se dámy zase styděly za vyprsený hrudník a mladíci si zvyšovali sebevědomí s lokty od těla ve frajerském a mírně bojovném nahrbení.
Záklon škodlivě předsunuté hlavy způsobí zhmoždění vaziv kolem čtvrtého krčního obratle. Záklon hlavy zasunuté dozadu protáhne přední vazy krční páteře a umožní uvolnění jejich otoků, což je stav žádoucí.

5. Výpon a vzpažení
Dalším cvikem je výpon na špičkách a fyziologický vzpřímený postoj s podsazenou pánví, zastrčeným zadkem i břichem, vystrčeným hrudníkem a zasunutou hlavou. Při tom se hluboce nadechujeme a zvedáme ruce nad hlavu nejen proto, aby se nám maximálně rozvinul hrudník a mohli jsme nadechnout co nejvíce vzduchu, ale pro posílení pletence pažního a ramen. Také to dobře vypadá a esoterici se takto mohou nabíjet i hypotetickými kosmickými energiemi.
Něco na tom být může, protože mezi prsty na rukou a nohou ve výponu je podle napěťového spádu mezí zemí a stratosférou asi 200 V, ale ve dřepu necelá polovina.

6=1. Opět předklon
Po dokonalém nadechnutí pokračujeme ve cvičení opět do předklonu s výdechem a v kleku dovýdechem a vyprázdnění plic od všeho balastního vzduchu. Většina lidí na začátku cvičení s přechodem do dřepu bude potřebovat alespoň slabší odlehčovací nádech, protože to na jeden dechový cyklus nevydrží. Ale to přijde časem samo, když vydržíte. Když nevydržíte, nevydržíte.