Váza živých květin paní Říhové

Váza živých květin paní Říhové

Recept paní Říhové jak se zbavit rakoviny.

Úžasné pozitivní biopole této knihy dědka kořenáře, paní Říhové a jejich týmu živých květin, vrací člověku postiženému vážnou chorobou reálnou naději na její úspěšné zvládnutí.

Kniha nevtíravě obsahuje množství subnávodů na řešení mnoha zdravotních i jiných problémů s přípravky a názory dědka kořenáře a kompletní návod pro prevenci rakoviny. Máte-li podezření nebo obavu z ní, je tato kniha základním manuálem alternativních řešení včetně depresí z choroby. Chcete-li dát ženě vázu květin, tak za tuto vám odpustí i věru… (paradoxně, opak asi ne nebo jo?…) (ženy jsou strašně složité...!)   :-)

Krátký citát:

10) Špatně živený organizmus v boji s obezitou nemá šanci na vítězství!!!

-------

Dlouhý citát:

Napadl nás vir, všechny tři. Mě, drahouše i počítač. Asi to bylo tím, že bylo velmi nevlídno, deštivo, hnusno a vůbec divno. Začalo to klávesnicí od počítače. Nejdřív se chovala nehygienicky, a když se umyla, byla nekompletní. Když se dala nová, nefungovala atd., až se nakonec ohlásil antivir, že vir. Ovšem antivir s virem nic, tak vir víc. Tak s tím šel drahouš do opravny a říkal, že se z toho málem posr… Nevěnovala jsem však tomuto u nás obvyklému až skoro dennímu hlášení potřebnou pozornost. A to byla chyba, protože situace se postupně hrotila. Manželovi se nějak neudělalo dobře a tak ulehl. Ani tehdy jsem nebyla na pochybách, že se vše v dobré obrátí, ale nezadala jsem si do pochyb časový koeficient, což se ukázalo jako nekvalifikovaný přístup ke kvalifikovanému odhadu situace.

Abych to zjednodušila, tak ve chvíli, kdy jsem si v koupelně mazala oteklou ruku jírovcovou směsí VXK, se náhle supící zjevil ve dveřích s hektickým výrazem ve vytřeštěném oku a s výkřikem: „Nesnaž se mě zadržet!“ rychle sundával kalhoty. Na okamžik jsem se lekla, že by?… co tak najednou?… a čím jsem si to zasloužila?… a tak jsem na něj zasněně pohleděla, ovšem po půl vteřině romantiky mi došlo, že to není jen tak a že zřejmě to, na co jsem již skoro zapomněla, není nutno křísit. Kříšení potřeboval spíš manžel, protože to s těmi kalhotami měl začít asi o dvě vteřiny dřív.

Tak jsem v klidu dokončila ještě mazání měsíčkovým olejem MO+, protože mi bylo jasné, že tady lamentace nic nepomůže, a vyčinila jsem mu laskavým hlasem: „Tak takhle ty sabotuješ mé úsilí o tvou zdravou výživu?“ Odpověděl nedefinovatelným zvukem: „Éhhlh!“, což jsem dešifrovala, jako že by mě sice rád zabil, ale nemá zrovna nějak čas a je zaneprázdněn vyprazdňováním ve smyslu, že si není jist, jestli to přežije sám… Když už z něj nic rozumného ani nic jiného nevypadlo, respektive nevyteklo, tak jsem ho osprchovala a zjistila, že má asi teplotu. Zabalila jsem ho do župánku a vystrnadila do postele. Všechno i s pantoflemi šlo do vany a hned jsem se pustila do úklidu. Šlo to ale docela rychle.

Otevřela jsem Chytrověď a nalistovala potřebnou znalost u zeměžlučové směsi 12K, ale pro jistotu jsem ještě zavolala svému učiteli a rádci. Doporučil mi nejdřív do svého člověka vložit dvanáct tablet živočišného uhlí, za půl hodiny 3 plné lžíce (jednu na každých započatých 50 kg živé váhy) Křemíkogelu ve čtvrtlitru vody a za další hodinu utrejch ze 2 lžiček zeměžlučové směsi, 4 lžiček tymiánové směsi a 6 lžiček dubovek do půllitru teplé vody se lžičkou soli.

Ochutnala jsem asi mililitr, co mu to dávám, ale obdržela jsem zvláštní ošklíbací posunek obličejem i celou hlavou, o kterém jsem ani nevěděla, že ho umím. Kroutilo mi to s hlavou do všech stran jako huse na výkrmu, když už nechce jíst. Faktem je, že si tak trochu jako vykrmená husa připadám. Ovšem ona má krk, já jsem spíš tvarem jako modelka pro žabáky. Jídlo nám DK zakázal, jen pít vodu se lžičkou dubovek zamíchaných do čtvrtlitru těsně před vypitím. Když se můj ošklíbací reflex poněkud vytratil, podala jsem nápoj manželovi se slovy: „Představuj si pivo!“

Netušila jsem, jakou má obrovskou představivost, protože to do sebe hodil natrénovaným pohybem během vteřiny a suše mi oznámil: „Fuj, to byl hnůj!“ Já bych asi šavlovala jako husar. Můj je ale statečný hoch, skousnul a podržel to v sobě… Pak jsem ho uložila do postýlky a láskyplně přisunula kbelík pro jakékoliv použití a ručník pro „co kdyby“. A ještě jeden pro jistotu. Měřila jsem mu pravidelně teplotu, protože dostal od DK ultimátum na 38,5 °C. Než toho dosáhl, tak jsem vyprala a připravila vanu jako vánoční překvapení.

Když dosáhl předepsané teploty, doštěkala jsem ho do vany. Při pokusech o vzdor, když jsem mu vyrvala úspěšně z ruky deštník, mě chvíli zkoušel horečnatě ublábolit, že… kerá vy ste, děte vode mě vosobo, já jsem šťastně ženatý, huš babo, kolik platím, madam… a podobné nesmysly, ale já jsem se nedala. Zavelela jsem, že právě to, že mě nepoznává, je ten hlavní důvod ke koupeli. Než mu to došlo, tak jsem si v klidu naštelovala na předloktí vodu na akorát, ani studenou ani teplou, a hned jsme byli jako v Itálii. Jedna řvala víc než druhý. Byl viditelně oslabený, protože když jsem mu řekla, že dám úplně studenou, tak zkrotl. A to je špatné znamení. Když je chlap krotký, to je něco hodně špatně…

Citát právního prohlášení:

Pakliže tuto knihu JAKKOLIV použijete, činíte to výhradně na vaše vlastní bezpečí, vaši vlastní odpovědnost s úplně všemi veškerými důsledky i důsledky těchto důsledků i jejich důsledků a mnohých dalších...

 Konec citátů

-----------------

Vše, co je zde napsáno, je bez jakékoliv záruky autorů, vydavatelů, tiskárny, opisovatelů, překladatelů, prodejců, kopírovacích pirátů, půjčoven, webostahoven, knihoven, Eurohoven, bethoven, stohoven i ostatních šiřitelů.

Zatím, kdo to četl, byl spokojen až na pochvalu, někteří až pod stůl, někteří až do kalhot... (doporučuji brýle, kapesník a plínu...)

Nelze vyloučit ani pokračování.

Diskuze ke knize lze očekávat od prosince na www.vazakytek.cz, kde se to dotváří.

-------------------

Email pana Dvořáka z www.hledajici.cz:

Jsem potěšen, že jsem tuto knihu nalezl v tomto mém oblíbeném knihkupectví. Koupil jsem si ji od DK hned, když ji vydal. Pro sebe i jako dárky pro všechny ženy z mé rodiny, aby se o ni netahaly, protože už ji určitě nejen nedají z ruky, ale ani si ji nepůjčí. Je napsána tak, jak od pana Nového očekáváme. Se zjevnou i skrytou moudrostí, energií, nadhledem, znalostí tématu, odborností, zkušeností a hlavně úžasným humorem. Přitom je kompletním návodem, jak přežít terapii rakoviny prsu. Je to mnohem lepší čtivo než vkladní knížka

Vyhledávání


Přidat k oblíbeným

Přihlášení uživatele