Obezita, nadměrná tloušťka

Obezita, nadměrná tloušťka

Když do malého dítěte nacpete dostatek jemu milé, tedy sladké, ale později, až se rozežere, jakékoliv potravy, bude klidnější až hodné. Nacpané bříško mu ostatně bude odkrvovat hlavu, ale i kdyby přeci jen chtělo zlobit, bude mu při tom překážet. Jakmile udělá několik rychlých pohybů a potrava se v něm sesedne, dostane hlad a po nakrmení bude zase klid. Šidíte-li ho cucavými bonbóny, rychle mu zničíte zoubky, a potom už nebude moci potravu kousat, ale hltat... (strašná představa nenažrance Otesánka).

Při takovém zacházení s dítětem donutíte jeho organizmus ke zmnožení tukové tkáně, aby se mohl nadbytku živin nějak bránit. Pomnožená tuková tkáň utěšeně roste spolu s dítětem i s jeho žravými návyky a také uklidněnou náturou ohledně tělesného pohybu a podobných aktivit. Dítko je příjemně hebké, vypolstrované a měkké na dotyk, obalené zásobou tuku jak polární velryba, radost pohledět. Všude oku lahodící oblinky, faldíky. Kosti a hrany taktně a esteticky skryty pod polštářky tuku. Ostatně jedině tělo dobře najedené se může obezitě bránit, hubené proti obezitě nemá žádnou šanci.

Zpočátku jsou u dítka tukové buňky malinké, a je-li předobře živeno, silně se rozmnožují (hyperplazie). Poměr vlastního tuku k buněčným membránám a okolním vazivům zpevňujícím tuk je natolik příznivý, že tuková vrstva je pevná a na omak i dosti tuhá. Tento poměr mnohdy při rozumné stravě vydrží až do konce puberty a zvláště na mladých dámách tvoří ony zajímavé pevné obliny, na kterých spočine se zalíbením nejen oko, ale v naší moderní době mnohdy i ruka či tělo. Je to období lákání, kdy optický zjev dělá divy, a divy, vědomy si svých divů, snaží se ještě více upoutávat, například třpytěním či jinými aktivitami, o nichž se po přečtení moderních časopisů domnívají, že je činí neodolatelnými, avšak dříve dospělí se jen diví.

Ale nechme peří, nás přeci zajímá tuk. Po období lákání přichází psychický i fyzický útlum, ale ne útlum krmení. Najednou je čas se i najíst, stresy atd. poklesly nebo se řeší najedením, zažívání se zlepšilo a tukové buňky se musejí pustit do svého úkolu – vychytávat z oběhu nadbytečný tuk. Tím se zvětšují a poměr buněčných stěn a vaziv vůči tuku se horší. Z malých tukových buněk se vyžerou obrovské měkké tukové buně, které v sobě umí zadržovat vodu (až 50 % a člověk tak získá některé vlastnosti velblouda). Vaziva se trhají a původní tuhost tukové tkáně se postupně mění v bláto. Dříve pohledné obliny se začínají prověšovat a v místech, kde se ukládá tuku nejvíce, lze pozorovat takzvanou celulitidu, kdy kůže nad tukem má vzezření pomerančové kůry. To je známka určitého potrhání v tuku vmezeřeného vaziva, kdy některé okrsky prostě již ani bránícím se zesíleným vazivem nemohou zvětšující se tukové buňky držet pohromadě. Výsledkem je v podstatě vazivo podobné rybářské síti s řídkými oky. Při dalším zvětšování objemu tukových buněk (hypertrofie, tedy hyperbuně...) dochází v podstatě k atrofii vaziva držícího tuk pohromadě a tuková tkáň se stává mnohem pohyblivější a dokáže i s vytahanou pokožkou tvořit veliké převislé faldy.

Člověk přestává tloustnout až tehdy, kdy se námaha s nesením tělesného břemene vyrovná energii spořádaného jídla. Je vhodné si počítat energii jídel a vlastní výdej.
Přestane-li tlouštík sám sebe nosit, bude námaha redukována jen na srdeční sval s úkolem tu hromadu tuku prokrvit, ale srdce to nevydrží nijak moc dlouho. Nějak si neumím představit, jak to dělají ležící rekordmani přes čtvrt tuny s malou a velkou stranou.

Užívá se po několik měsíců do vylepšení stavu a ústupu balastního tuku. Poslední jídlo dne by mělo být alespoň 6 hodin před spaním. Jídla s převahou zeleniny. Cvičit do zpocení a zadýchání (kvůli metabolizaci tukových rezerv) na noc.

Doporučení dědka kořenáře

Mimo jídla (30 min před, nebo 2h po jídle)

Bylinný extrakt ze zeměžluče+ 1 lžička do 0,5 l právě rozmrzlé vody a popíjet po douškách 3× denně, dopoledne, odpoledne a navečer pro průběžné tišení pocitu hladu. Bylinný extrakt z borůvky+ 1 lžička do 1–2 dcl teplé vody, pít mimo jídla 3× denně. Yacca 3–4× denně 1. Dlouhodobě. Zvyšovat postupně. Začít 2 týdny 1× denně 1 večer, 2 týdny 2× denně 1, 2 týdny 3× denně 1 atd. Pít (upíjet) rozmrzlou vodu dopoledne 1–3 dcl, odpoledne 1–4 dcl, navečer 0,2–1 l (viz kapitola O rozmrzlé vodě).

S jídlem

Bylinný extrakt z ostropestřece+ 1 lžička do 1–2 dcl teplé vody, pít po jídlech 3× denně. Koenzym Q10 s rutinem po 30 mg 3× denně 1 (jen u starších přes třicet). KELP 640 mg 2–4× denně (při nedostatku jódu). Pupalkový olej 3× denně 1 lžička.

Zevně

Masírovat páteř nejdříve 5 minut Zevní bylinný extrakt z kostivalu+ a potom alespoň 15 minut Bylinný olej z měsíčku+.
Nakonec vše setřít hadříkem a nasucho zateplit starým trikem.

Cvičení

Dýchací sifon SIF (refluxní vzduch 25–40 % - viz kapitola o dýchání sifonem) dechová masáž 2–4× denně 2–10 minut a na noc 15–30 minut. Zátěž zvyšovat velmi zvolna!

Je-li to možné, provádět systematické vícehodinové a namáhavé cvičení ekvivalentní například 5–15 km běhu nebo 40–100 km jízdy na kole nebo 2–5 km plavání nebo 3 hodiny posilování. Nezbytné parametry jsou: nenamáhat tělo jednostranně, nedělat jednu činnost déle než hodinu, dostatek kyslíku a dobře se obléci, aby nevzniklo nastuzení od silného pocení. Každý den obměňovat způsob námahy. Zátěž zvyšovat v rámci fyzických i psychických možností postupně.

Je dobré před spaním cvičit 5–60 minut dřepy, kliky, leh–sedy, činky, rotoped a kdeco. Provádět celodenní dechové cvičení ve stylu ještěrčího dechu (...výdech, nádech, povolit, chvilku počkat, výdech, nádech, povolit, počkat..., viz Ještěrčí dech).

Meditační cvičení při nespecifických poruchách: Přestaňte sledovat, co se děje okolo vás. Sedněte si třeba na postel se zkříženýma nohama (turecký sed), můžete se lehce opírat bedry o pelest nebo o zeď (vleže jen když nelze sedět). Bříška natažených palců, ukazováků a malíků se dotýkají, ostatní prsty jsou volně přeloženy střídavě přes sebe. Od malíků vzdálenější prsteník se přes bližší prsteník provlékne volně pod malíky. Palci se dotýkáte oblasti solaru a malíky směřují dolů (v rámci možností). Zavřete oči a provádějte hluboké dýchání ještěrčím dechem (viz kapitola Ještěrčí dech). Při tom si představujte v duchu, jak vaše myšlenková energie jako teplo jarního slunce prohřívá tělo, ve kterém jakoby roztával led. V mysli cestujte stále po těle a mentálně prohřívejte všechna místa, kde máte pocit chladu. Meditujte tak dlouho, dokud nemáte pocit, že už toho bylo dost, avšak nejméně čtvrt hodiny 1–6× denně.

Další doporučení

Výrazně omezit spotřebu cukrů a živočišných tuků a více se krmit zeleninou (a zvláště zelenou listovou, ale ne zelenými bramborami nebo rajčaty).

Krystal broušeného křišťálu 2–6× denně uchopte všemi nataženými prsty dominantní ruky špičkou směřující od dlaně a krouživě s ním pohybujte těsně nad žaludkem (není-li to z nějakého důvodu možné, tak alespoň držet v pěsti špičkou do středu bříška palce) místo jídla tak dlouho, až budete mít zvláštní individuální pocit v daném místě (obvykle mravenčení, chvění, teplo, tlak či jiné pocity) a do doby, kdy pocítíte teplo krystalu a ztrátu hladu či chuti na něco dobrého na zub. (Tahle rada je sice humorná, ovšem u některých jedinců (dokonce i rozumných psychosomatiků) velmi účinná.)

Postel upravit tak, aby hrudník byl podložen mírně šikmo nahoru a hlava ještě výše asi o 15–25 cm od roviny postele. Nutný je dostatek kyslíku ve vzduchu. Vyhýbat se vydýchaným prostorám. Větrat.

Přihlášení uživatele