Léčebné meditace a bioenergie 2/2

Léčebné meditace a bioenergie, druhá část

pokračování…

Léčebná meditace:

Ulehněte na záda na karimatku nebo na koberec. Měkká postel je méně vhodná, protože se vám zaboří zadek a hruď do matrace a nepřiměřeně se prohnou bederní páteř, ramena a šíje. Výhoda postele naopak je, že můžete plynule přejít z meditace do spánku.
Ruce lze položit přirozeně podél trupu nebo je umístit na břicho, trojúhelník (solar plexus) či hruď pro bioenergetické nabíjení tamních vlastních potíží nebo nad temeno hlavy (ve směru páteře) v řešení řídícího systému, což výrazně uvolní hrudník k dýchání a zlepší vyzařování bioenergie i mimo tělo a čas. V tomto případě jsou dlaně blízko sebe, lze je i sepnout nebo lépe jen přiložit nebo se jen dotknout třemi prsty, což je nejintenzivnější metoda. Zbylé dva prostředník a prsteník jsou propleteny, ostatní se dotknou bříšky (to vám jich na propletení moc nezbylo…). Palci se dotýkáte hlavy mezi temenem a týlem.
Hlava nesmí být v záklonu a neměli byste mít nic pod hlavou. Oči je lépe zavřít. Když chcete koukat, je vhodnější meditace vsedě, ale z té nelze plynule přejít ve spánek bez nebezpečí pádu. Nicméně vše ostatní je stejné, až na ten sed, který by měl být tak přirozený a pohodlný, abyste v něm mohli setrvat dlouhou dobu bez pohnutí a napínání svalů. Případný pohled by neměl být rozptylován lesklými a pohybujícími se předměty nebo paprsky a mělo by být šero až přítmí. Meditace s otevřenýma očima je regeneračně i bioenergeticky o něco méně účinná.

Ještěrčí dech

Uvolněte svalové napětí a začněte dýchat nejlépe ještěrčím dechem. Ten spočívá v tom, že každý dechový cyklus začínáte maximálním výdechem. Potom pokračujete nádechem pohybem bránice a břišní svaloviny do vyklenutí břicha, plynule přejdete do nádechu hrudní svalovinou za vzdutí žeber a pokračujete pozdvižením ramen a lopatek do maximálního nádechu.
Po jeho dosažení si dýchání přestanete všímat. Při tom tělo samovolně většinu vzduchu vydechne a vy čekáte, až dokud reflektorický pohyb bránice nebo jiný vjem nehlásí, že přišel zase čas nádechu. Potom tento dechový cyklus opakujeme – nezapomenout začít intenzivním výdechem, aby se váš zbytek vzduchu v plicích plný plynných odpadů dostal pokud možno všechen ven a byl nahrazen čistým.

Procházka tělem

Po dobu, kdy nevěnujete pozornost dýchání, od chvíle povolení a samovolného výdechu až po potřebu opět dýchat, máte pauzu na předmeditační přípravu mysli i těla. Ta spočívá v myšlenkové procházce po těle v režimu řízené halucinace nebo představě.
Nejdříve je nutno si uvědomit dechový režim, takže po několik dechových cyklů věnujeme pozornost správnému provedení dechu do co největší hloubky, povolování napětí veškeré svaloviny a doladění maximálního pohodlí v daných podmínkách přiměřeným dovrtěním se do optimální pozice.
Potom ve chvílích mezi výdechy a nádechy, kdy neděláme vůbec nic, soustřeďujeme mysl do našeho těla a jakoby jím cestujeme. Nejvhodnější je představa letu a kontrolování stavu uvolnění všech svalů, které ovládáme vůlí, a všude, kde nalezneme zbytkové napětí, se snažíme o pocit totální relaxace tohoto místa.

Řízená halucinace

Představíte si bod kdesi uprostřed hlavy, který odpovídá poloze šišinky. Představujte si tam jakési speciální světlo vyšší moudrosti, ze kterého nesete svítící fragment nebo táhnete paprsek světlovodnou hadicí a prolétáváte po určité dráze tělem a vše osvětlujete a prohříváte bioenergií své pozornosti. Toto upřednostňuji, protože to nejlépe vyhovuje hypotetickému modelu bioenergie.

Tradičněji až indičtěji

Někdo jiný v duchu tradičních učení si spíše všímá cesty vzduchu nosem a umístí svoji první pozornost někde na strop nosní dutiny mezi čichové nervy a vstupy do Eustachova potrubí a snaží se vnímat chvění vzduchového proudu a ztotožnit se s ním. Jeho cesta tělem je představována jako ztotožnění se mysli s prouděním vdechnutého vzduchu přenesené v plicích do krve a s tepennou krví cestuje vaše vzduchová či kyslíková pozornost do tělesného všude a s žilní krví se opět vrací výdechem přes vnímání chvění vydechovaného vzduchového proudu u onoho stropu nosní dutiny.
Je to také velmi použitelná jednodušší, plošnější a méně specifikovaná metoda bez nároku na znalost anatomie, jen poněkud více hmotně fixovaná. Tedy pro nevěřící si začátečníky a lidičky s menší rozhodností je asi akceptovatelnější, rychlejší, ale bioenergeticky a regeneračně výrazně slabší.
U této vzduchové metody je tedy cesta mysli dána z nosu do plic do tepenné krve v celém těle a na koncích je převedena do krve žilní a po návratu do plic s výdechem končí zase u stropu nosní dutiny. Takto to probíhá s každým dechem rychlou procházkou po celém těle. Člověk nemá v této fázi mnoho času pozornost tělu věnovat, protože sleduje vlastně jen proud vzduchu a tok krve. Nicméně metody lze střídat dle libosti.

Metoda světla po našom

Moje metoda světla nebo podobně chápané bioenergie začíná v šišince záměrně, protože zde dochází s přítmím a soustředěním se s dostatkem kyslíku k výdeji v tento čas velmi důležitého regeneračního a relaxačního hormonu melatoninu. Potom naše pozornost pokračuje dopředu mezi a mírně nad obočí, kam si indické ženy dělají magickou a rituálně ozdobnou velkou tečku. Asi vědí proč.
Odtud pokračujeme v klidu a beze spěchu dál s množstvím odpočinků a dechových přerušení do očí a přední poloviny lebky, zubů a dolů přední částí krku. Odtud do přední strany levé ruky (nevíte-li, která je v tu chvíli levá, nevadí, zkuste krajní a potom jinou) až ke konečkům prstů a zpátky zadní stranou ruky k rameni a přecházíme podél klíčních kostí do ruky druhé. Všude se snažíme sledovat a povolovat napětí svaloviny (zkušení halucinéři a meditéři i tunajší bioenergopole a teplotu) a klidně se pozastavíme v místech, kde naše vědomí proniká jen ztuha a doplňujeme tak lokální bioenergetický náboj neposlušné hmotě a sounáležitost s naší vůlí a velením.
Z druhé ruky procházíme přední stranou hrudníku a břicha, plícemi, srdcem, mediastinem a cévním aparátem, jícnem, bránicí, játry a celým trávicím systémem a pak urologickým a pohlavním systémem, do levé nohy a její zadní stranou nahoru a do druhé nohy. Dále budeme postupovat páteří a jejím okolím pomalu nahoru až do mozku a projdeme se i po něm a skončíme opět u šišinky.
Tuto složitější, ale zdravotně mimořádně účinnou cestu doporučuji projít nejméně dvakrát. Poprvé velmi až objevně pomalu s potřebným časem a úsilím pro bioenergetické opravy, prokrvení a uvolnění napětí a mikrokřečí svalových vláken. Poslední kolo kontrolně rychleji.
K tomu je vhodné si včas uvědomit trasu a co tamo lze najít (viz učivo biologie základní školy).

V zdravém těle zdravý vz-duch

Po procházkách po těle je velmi vhodné přejít na ještěrčí dech se zádrží. Spočívá v aktivním výdechu, maximálním nádechu a zaseknutím se v něm stahem hrtanových svalů krku (jako před potopením pod vodu) na dobu odhadem asi poloviční až tříčtvrtinovou do potřeby dalšího dechu, tedy od několika vteřin po minutu i déle (ale ne o moc, abyste to přežili). Pak povolit zaseknutí a nechat samovolný výdech a až se přihlásí potřeba dalšího dechového cyklu, je nutno opět začít maximálně hlubokým očistným výdechem.

Ještěrčí dech se zádrží je vrcholem meditačního a regeneračního dechu

Tento zázračný počin spustí aerobní nekyselící a sebeopravné procesy. Přetlak vzduchu v plicích zvýší sycení krve kyslíkem na maximum, výrazně sníží tlak krve, přetlak v lebce (bolesti i rychlé vyplavení melatoninu ze šišinky (za tmy) a metabolitů z mozku) a umožní játrům pod vlivem melatoninu mnohem výkonněji detoxikovat organizmus od kyselých zplodin látkové výměny a ostatních nežádoucích toxinů a těmto rychlejší vyplavení do oběhu játrům k dispozici.
Tím se velice zvýší regenerace obecně, zpomalí degenerační změny a akceleruje výkon imunitního systému a aktivita bílých krvinek. Mozek původně zanesený množstvím metabolitů sníží výdej stresových hormonů nadledvinkami (katecholaminy), čímž sice sníží schopnost si pamatovat, ale zvýší schopnost kombinovat a tvořit a to je pro proces odzapomínání nepotřebného emočněinformačního paměťového balastu velmi důležité.

Kontraindikace

O ještěrčím dechu se zádrží říkám, že je to dech na druhou (matematický výraz pro růst efektu). Jsou jím nastartovány všechny samoopravné a čistící mechanizmy těla zbavující organizmus všech detoxikovatelných a vyloučitelných jedů, únavového syndromu, podrážděnosti a napětí mechanického i psychického. Je nesmírně uklidňující, ale díky výraznému snížení tlaku je nevhodný tam, kde je maximální pozornost nezbytná – například při řízení. Vsedě a vestoje se projevuje nedokrvování mozku typickým pocitem jako při hyperventilaci, motáním hlavy a mžitky před očima, slabším hrozí i mdloba. Takže na toto je třeba dávat pozor. Nicméně právě tento stav vleže nebo vsedě (nejlépe s nohama v pozici asijského lotosu, trampského sedu s koleny pod meditující bradou hledě do táboráku (Posázaví), tureckého sedu nebo amerického s nohami na stole a stetsonem až na nos (povšimněte si mého světového pojetí…)) je právě nejlepším úvodem do meditace nabíjející vzpomínky.
Tlakokrvové snížení organizmus do určité míry kompenzuje zvýšením tepové frekvence. Je nutno zprvu do nabytí automatiky návyků situaci jednoduše kontrolovat zkrácením délky zádrže dechu.
Kontraindikace jsou logicky u oběhových a dechových poruch. U jakýchkoliv chorob je doporučeno se předem poradit s lékařem.
Vyšší dodávkou kyslíku tímto dechem vybude i na oxidačnědetoxikační činnost jater, na peristaltické pohyby hladké svaloviny a mikrochvěcí pohyby příčně pruhované kosterní svaloviny, kterými organizmus udržuje tělesnou teplotu. Náhle teplé až záhřevné ruce se stanou bioenergoproduktivní a kam je přiložíte, tam pomohou. Nohy méně, tam většinou stačí, že nejsou studené (a rozpouští se zde deponovaný JON).

Pomalu do meditace

V tomto dechovém režimu, který v procesu meditace do určité míry nahrazuje obě fáze spánku, doporučuji nechat probíhat samovolné myšlenkové konstrukce mozkové kůry v podobě snů, halucinací a různých myšlenkových kombinací více či méně rozumných, ale většinou spíše nereálných.
Velmi důležitým efektem při tomto dění je, že se mažou z nesledovaného pozadí mysli spuštěné podprogramy stresových událostí a předchozích ve vědomí pozapomenutých sledování, nejistot, strachů až vyděšení či hrůzných zážitků.
Tento meditační proces na sebe necháváme působit tak dlouho, dokud se neobjeví nějaká důležitá myšlenka, kterou si musíme zapsat na papír, protože abychom si ji mohli zapamatovat, museli bychom dodat stresové hormony (zvláště noradrenalin), ale tím bychom meditační proces zrušili. Zaznamenáním a návratem, pokud jsme zůstali nevzrušeni, můžeme do určité míry v předchozí meditaci pokračovat.

Konec meditace

Meditaci můžeme zakončit usnutím (nejlépe po přesunu do postele) nebo se můžeme probrat do denního shonu. V tomto případě ale doporučuji si zacvičit nebo se trochu naštvat, protože nedostatek stresových hormonů vám bude působit nerozhodnost, malátnost, pasivitu a nechuť do jakékoliv aktivity. Stačí ale, aby na vás zazvonil například budík nebo telefon mimo dosah ruky a to vás svým hlukem a vtíravostí do potřebné míry vybuzuje (naštve) a dá vám potřebnou iniciaci do dalších aktivit. Dostat se do nich bez tohoto naštvání či zevního donucení jen vlastní sebekázní je znakem vysoké odpovědnosti a nezlomné vůle, tedy obdivuhodné kvality vašeho osobního životního Řádu.

 

Skupiny meditací

Meditace lze rozdělit typově do skupin, v nichž lze meditovat na významově a vývojově odlišných úrovních od přirozených a primitivních, či samovolných po vysoce organizované postupy trénovaných myslí a specifických pozic těl.


I. Děje automatické a přirozené

Zbavení se přebytku informací. Automatické vyrovnávání starých energetických dluhů a jejich fragmentů z minula.

1. Sen ve spánku. Spánek, mikrospánek, halucinační stavy a samovolné představy, či zasnění se
Nejoblíbenější samovolná meditace je zcela přirozený proces úklidu podružných vjemů a zbytečných informací v mozku. Toto je normální fyziologický proces čištění a regenerace mozku, kterým se připravuje na běžnou psychickou, paměťovou a řídící činnost pro další den. Podobně se to děje i u zvířat.
Využití: Samovolné normální čištění pracovní paměti.

2. Přirozené nemyšlení, „koukání se do blba“ při fyzické nečinnosti i při činnosti zautomatizované a stereotypní
Je to takový volnoběh mozku. Toto můžete pozorovat například při přetížení mysli metabolity zaneseného a v důsledku toho špatně funkčního mozku při současném nedostatku stresových hormonů, bez nichž mozek v takovém stavu nemůže fungovat a myslet. Takový člověk se dostane do aktivity neuronů jedině stresovými hormony, ale ty ho zároveň naštvou až rozzuří – podle úrovně metabolické intoxikace…
Ilustrativně si vzpomeňte, jak při duševním přepracování čtete text a po přečtení stejně nevíte nic z toho, co jste právě přečetli. Nebo když přijdete odpoledne z náročné práce a mozek by chtěl relaxovat, ale manželka požaduje, abyste šel dělat s dětmi úkoly a čistit neodtékající dřez, že musí nakupovat... Nadledvinky vám pak do žil natočí adrenalinový nitroglycerin (katecholaminy) k obraně proti komukoliv i čemukoliv. Nedotýkati se! Nebezpečí výboje! Nebezpečí výbuchu!
Opakuji, že jde o stadium běžně obvyklé při intoxikaci přebytkem metabolitů v mozku, ze kterého do nezbytné aktivity vede cesta jen přes stresové hormony a obranný pudový vzdor, který je určen proti veškerým vzruchům zhoršujícím duševní činností chemizmus mozku. To nedělá váš intelekt, ale tělesná chemie. Nemůžete za to, ale špatně se to bližními rozdýchává.
Využití: Samovolné částečné odčištění přetížené paměti, nervového systému a mozku.

II. Úmyslná pasivní meditace

Typ meditace, který dokáže do značné míry i nahrazovat spánek a hlavně regenerovat unavený a přetažený mozek. Vhodný je ještěrčí dech. Vhodnější je ještěrčí dech se zádrží nádechu. Prostředí k meditaci je výhodnější šeré s minimálním rozptýleným světlem. Lze meditovat vleže s doporučením zavřených očí a perspektivou plynulého usnutí na závěr. V případě realizace v pohodlném sedu lze mít oči zavřené v šerém prostředí nebo v nepřímo prosvětlenějším s otevřenýma očima (v okolí nic lesklého!). Po čase se unaví čípky v sítnici a vy vidíte jen v odstínech žluté a černé barvy. A pohne-li se něco ve vašem sektoru, nápadně se to zabarví přirozenou barvou – zajímavé…
U zavřených očí se po čase objevují i halucinační barevné projekce interního původu většinou s modrou až fialovou barvou. Jiné vzácněji a lokálněji.
Po čtyřicítce je nezbytné u otevřených očí programové mrkání, aby nevysychala rohovka, protože slzy již nemívají dostatek tukových ochranných látek. Vyschlá rohovka velmi stimuluje nezadržitelný slzotok. A ten až zánět spojivek.

3. Meditace s odmítnutím všech myšlenek
Nemyšlení, pasivní neemoční sledování myšlenek bez přidávaného významu (všechno je vám jedno, jako když byste koukali do automatické pračky (nebo déle na schůzi sněmovny)).
Význam: Klasická varianta úmyslné meditace odlehčující hmotné vazby a bioenergetické dluhy. Úmyslné uvolnění se, regenerace přetíženého těla i napětí v mysli, nejúčinnější forma nervové relaxace. Kompenzace dlouhodobého stresu.

4. Meditace s dodanou konkrétní myšlenkou a určitým konkrétním cílem
Mantra, specifický zpěv nebo hudba, rytmické zvuky, modlitba, hledění na bod, svíčku, znak nebo obraz, mandalu, hledění do vody, hor, přírody apod., počítání číselných řad, oveček (vtip) nebo dob dle dechového či jiného rytmu. Výjimečně i pohybová stereotypní neemoční aktivita v tichu, či pod vlivem řídících rytmů (stereotypně se opakujících zvuků, rytmů, melodií nebo šumů) atd. Tchai-ti, neerotické tance, cvičení (i Spartakiáda), pochod, běh Lung-lung, katy bojových umění apod.
Význam: Dosažení zvláštního stavu mysli dle určujícího záměru. Rychlejší eliminace bioenergetických dluhů. Specifické odlehčení psychonapětí a kompenzace konkrétního stresu.
Jeden z doporučeníhodných zvláštních záměrů a významu: Obnovení zdraví a životních sil, regenerace.

III. Tvořivá meditace, konstruktivní činnost

Zde není rozhodující specifická pozice těla, protože se jedná o aktivní proces tvoření, kde bývá mnohdy účelový (pracovní) tělesný pohyb nezbytný. Důležité je hlavně soustředěné sledování mysli, výběr a posuzování myšlenek jí procházejících.

5. Sledování myšlenkového toku za účelem zachycení žádoucí nespecificky inspirativní myšlenky
Tuto notoricky známou činnost obvykle neoznačujeme jako meditaci, protože se jedná o běžně známý proces sledování využitelnosti svých myšlenek při běžných denních činnostech. Nicméně se jedná o meditaci, protože toto sledování spotřebovává určité množství pozornosti a bioenergie a je-li například člověk unaven a na toto nezaměřen, tak to takto neprobíhá. Tato meditace je připraveným čekáním na vhodnou inspirativní myšlenku pro původně nespecifikovaný problém. To může probíhat při sledování okolí, čtení, odpočinkových aktivitách, stereotypní jednoduché práci, sledování kulturních a populárně naučných informací, zábavě a tak vůbec při všem, co vás může nějak inspirovat.
Tuto formu meditace lze doporučit také před spaním se záměrem procházky uplynulým dnem a doladění nedotažených či zapomenutých myšlenek, konstrukcí a otevření se novým nápadům v řešení minulých událostí a aktivit. Například co jste komu řekli, ale jaké by bylo bývalo vhodnější řešení apod. Kde jste zapomněli zamknout, na jaké tajné místo jste si založili to, co jste pak celý den hledali, co jste měli vyřídit a zapomněli ap.
Důležité myšlenky si pilně poznamenejte, jinak to bez stresových hormonů spolehlivě zapomenete a do rána ztratíte. Ráno si sice vzpomenete, že jste si chtěli něco důležitého zapamatovat a ono je to to tam (v …, sprosťáci vědí přesně, kde…) a vyroní se vám těchto hormonů přebytek, ale už je to zbytečné a jen se zbytečně naštvete (realisti na sebe, ostatní to na něco nebo někoho svedou za účelem odběru nějakého podílu jeho bioenergie…).
Myšlenky této předspánkové meditace vám přicházejí podle indexu bioenergetického dluhu, kdy ale převažuje krátkodobá paměť a ve chvíli přechodu do dlouhodobé se meditace obvykle mění ve snový polospánek (ad 1.) a myšlenky si odcházejí v zapomnění.

6. Tvořivé rozvíjení myšlenkového stromu
Záměrný myšlenkový tok za účelem hledání množiny specificky inspirativních myšlenek určitého tématu. Tato meditace je konstruktivní, úzce spjatá s vkládáním bioenergie do konkrétní hmoty nebo hmotných myšlenek (myšlenky o hmotě, zabývající se hmotou, vazbou na ni, informací o ní, hmotným programem apod.). Je to o práci a tvoření při soustředění se na dané pracovní téma včetně potřebného pohybu. Jedná se o všechnu soustředěnou činnost mozku v souvislosti s konkrétním problémem. Říkáme tomu tvořivě myslet při jakékoliv práci, učení, tvorbě, luštění, výpočtech, sledování, promýšlení postupů a čehokoliv ve fázi před vlastním přetvořením hmoty i při něm.
Tato meditace je doprovázena současným procesem spotřeby i generování bioenergie. To dokáže člověka pohltit, až zapomíná na čas a své potřeby nebo tělesné zájmy a protože se při ní zároveň oživuje hmota bioenergií a je-li tento proces v souladu s vaším záměrem a Řádem, tak bioenergii člověku vrací a zpětně ho nabíjí a bude ho i kohokoliv jiného souznějícího nabíjet tak dlouho, dokud bude mít pro ně nějaký pozitivní význam.
Pro tvůrce je tento přebytek bioenergie zdrojem radosti a vazby na život a většinou i ekonomickým zajištěním. Takto vydaná a vrácená bioenergie dokáže z části nahradit bioenergii tvořenou samovolně organizmem v relaxačním odpočinku a spánku.
Za normálních podmínek se vygenerovaná bioenergie sečítá s bioenergií vyzářenou oživenými hmotami a takto tvořivý člověk se stává mohutným zdrojem bioenergie i pro okolí, které z něho obvykle až skoro vždycky pilně bioenergii odnímá.
Člověk, který meditativně pracuje a oživuje hmotu svojí bioenergií, tvoří produkty, za které směnil část času svého žití, úsilí, znalosti, zkušenosti, schopnosti a záměr jeho Řádu takto činit. Jím oživená hmota vyzařuje bioenergii přiměřeně zpět a oživuje svého tvůrce v mysli všech, kteří s ní přicházejí do styku. Oživuje svojí bioenergií všechny, pro které je přínosem. Tato úroveň je směněním se člověka do oživované hmoty (i programů, vztahů, myšlenek nebo informací, což dělám v tuto chvíli (v tomto časobodu) pro vás právě já, níže podepsaná živola dědka kořenáře (s meditačně otlačeným zadkem…)).

IV. Kontinuita duchovna

Toto je zvláštní vyšší druh inspirativní spontánně interaktivní meditace, která probíhá v souvislosti se snahou o definice co nejlépe vysvětlující pravdy konkrétních témat či zadání směřující k pochopení podstaty a skutečnosti. V těchto meditacích se učitel dostává za hranice vlastních a někdy i obecných znalostí.
Je velmi výhodná přítomnost připravených žáků, kteří svými dotazy a bioenergií zesilují bioenergetický potenciál celku do takových hodnot, které umožní napojení na vyšší nematerialistické informační zdroje (kontakt s Pravdou, Bohem, Moudrostí hejna).

7. Učení druhého či druhých a při tom i sebe sledováním vlastních myšlenek
Učíte se sami od sebe, kdy otázky žáka či žáků rozvíjejí vaše myšlení do oblastí, kam byste sami o sobě nedospěli anebo za velmi dlouhou dobu. Vaše bioenergie proudí k žákům a oni svou pozorností generují ekvivalent bioenergie proudící k učiteli.
Jsou-li duchovní Řády zúčastněných podobného zaměření, bioenergie se sečítají a všem se přiměřeně zvyšuje bioenergetický potenciál, který umožňuje zvláštní vnímání a tomu odpovídající dedukce.
Na nižší duchovní úrovni se tato meditace prezentuje jako rozhovor dvou lidí, kteří se snaží druhého poučit nebo alespoň zdánlivě poučit hraním si na chytrého o jakémkoliv tématu, které se namane, a tím do poučování vkládají bioenergii a umožní-li stejnou aktivitu v podobném rozsahu i svému rétorickému partnerovi, aby i on mohl zazářit, společná bioenergie se zvyšuje (matematicky by se to dalo vyjádřit 1+1=3 a 1+0=0,5). Zvyšuje se dokonce i tehdy, když některý zúčastněný podává negativní informace, protože vyvážený proces této meditace je svou podstatou bioenergoproduktivní. Tento typ tvořivé hovorové meditace je na všech úrovních člověka používán velmi často.
Protože se jedná o běžnou formu komunikace a rétorické konfrontace, tak si lidé zabraní do takového rozhovoru neuvědomují akční meditační proces s tvorbou nových myšlenkových konstrukcí a závěrů akcelerovaných mozků, jen jeho bioenergeticky dobrý pocit. Ten je v nižších duchovních úrovních hlavním a příjemným produktem tohoto procvičování mysli natolik, že vyrušení diskutérů je jim protivné (ztráta bioenergie – něco jako když se sprchujete a dojde teplá voda) a dokonce jsou pro pokračování této meditace ochotni po vyčerpání reálných témat svých znalostí a vědomostí zajít i zcela mimo ně a vědomě si vymýšlet bez ohledu na realitu, tedy lhát.
Podobně se tento tvořivý typ meditace využívá aktivně v tvůrčím postupu označovaném jako brainstorming, kdy se skupina lidí rétoricky tvořivě zabývá zadaným konstrukčním tématem za účelem dosažení lepších výsledků pomocí interoborových kombinací či nápadů a nových týmových řešení.
Tento typ meditace vás dostává na vyšší duchovní úroveň skrze vaši poctivou snahu dát svým žákům to nejlepší a jim zase pocit pozdvihnutí do vyšší duchovní sféry a ukázky cesty k ní.
I na nižších duchovních úrovních je tento proces využívaný jako důležitý zdroj bioenergie pro oživování přinejmenším vlastní hmoty.

8. Splynutí s myšlenkami druhého
Vhled, vcítění, empatie, pochopení. Nejen do člověka, ale do všech deseti úrovní chápání Boha a světa s pomocí řízených halucinací. Hledání smyslu a významu jejich života a případná dodávka se návrhů nových cílů a nápadů vhodných jako dost dobrý důvod pro život.
Tato meditace je o pochopení proporcí života a darů existence. Pochopení životních programů bytostí na všech úrovních i ve všech dostupných podmínkách. Pochopení nelpění a odpuštění. Pochopení radosti a procesu radování. Pochopení podstaty a smyslu Bohů na všech úrovních. Pochopení svého okna do světa skrze své tělo a pochopení podmínek pro existenci tohoto okna, jak na materiální úrovni hmoty těla a oživované hmoty tělem, tak duchovního Řádu a jakéhosi Božího plánu, jehož záměr jakoby hru nebo příkaz skrze toto vaše tělo přijmete a provedete.
Podobně lze tuto meditaci chápat jako učení druhých za jejich nepřítomnosti – přičemž zástupcem druhých můžete být i vy a proces komunikace probíhá jen ve vaší mysli nebo na papíře. (Tohle dělám například v internetových poradnách.)
Nejvyšší duchovní úroveň této meditace spočívá v komunikaci s Bohem, hejnem, či časem na pozadí vlastní bezvýznamnosti a v totálním nelpění na hmotných vazbách.
Celá tato meditace je pokusem o vymanění se z bariér a blokád ve stereotypech myšlení, naučených řešení životních problémů a ve snaze o pochopení všeho, co se kolem děje.

V. Vyšší duchovní činnost

Meditativní proces, kdy se z nějaké příčiny odblokovala některá centra mozku a ta mohou provádět nematerialistické efekty.

9. Mechanoaktivní soustředění
Levitace, teletransportace, telekineze. Mozek dokáže s pomocí bioenergie v podstatě cokoliv a mícha je jeho anténa. Zatím je tato oblast zahalena tajemstvím z obavy ze zneužití chudšími proti mocným a vládnoucím a proto jsou jedinci s těmito schopnostmi znevažováni a diskreditováni a když to nepomůže, vyklučeni. Kdysi bývali označováni za čarodějnice a čaroděje a po upálení jim byl pro původně duchovní inkvizici výhodně zabavován majetek.
Dnes je situace díky reklamě a umělému vyvolávání potřeby již natolik hmotně vazebná, že duchovní až klášterní nezávislost na hmotě je převálcována negativními informacemi ze všech komunikačních zdrojů a zákonně a administrativně zrušena možnost nebýt statistickým kusem mimo blázinec.
Tyto typy meditace povětšinou nemají své učitele, takže co výsledku se týče, jedná se hlavně o spontánní a neřízené projevy disponovaných jedinců. (Rád bych ale časem změnil názor…)

10. Duchovní a energetická aktivita v čase
Jasnozřivost, mimosmyslové vnímání, předvídání a diagnostika v reálném čase i mimo něj, transvitalita – řízená tvorba a přesun bioenergie vybraným směrem i časem.
Kdekdo se snaží s pomocí virgulí nalézat diagnostickými postupy a tak vlastně medituje tímto způsobem. Dlouhé hodiny věnované práci s virgulemi vedou ke zvýšení mistrovství v soustřeďování se pro potřeby zjišťování čehokoliv, takže za nějaký čas je propojení mysli s podvědomím mnohem lepší a člověk může používání virgulí nahradit sledováním pocitů a přímých a rychlejších odpovědí na mentální dotaz.
Halucinační dějové vjemy odpovědí jsou nejvyšší úrovní tohoto typu meditace, ale jsou spíše spontánním nebo jednorázově vyjímečným projevem zvláštní dispozice daného mozku. V praxi jsem se již několikrát setkal s takto disponovanými lidmi, kteří dosahovali přesných předpovědí ve stavu změněné mysli v důsledku poruch prokrvení nebo různé vlastní či chemické intoxikace mozku. V literatuře jsou celkem podrobně popisovány případy jasnozření v hypnotickém spánku.
Důležité je zbavení se získaných myšlenkových bariér. Nejběžnější je bariéra strachu z Pravdy, která člověka vázaného na hmotu a hmotně omezené zjednodušené programy destabilizuje, až stresuje. Obvyklá je bariéra společenská kvůli nebezpečí zesměšnění se při neúspěchu.
Další důvod, proč to nejde, spočívá v tom, že jsme se to nikdy neučili a nikdo nám to v objektivních podmínkách kromě kejklířů a kouzelníků nepředváděl. Vrozený konzervatizmus a strach z neznámého nám už na úrovni podvědomí blokuje výsledek. Stejně ho blokuje či ovlivňuje emoce vztahu k prověřovanému subjektu a někým řečený stávající názor na zjišťovanou událost. K selhání vám ale stačí i pouhé vědomí vlastní nedůvěry, nejistoty a vnitřních bariér vašeho Řádu nebo vašeho nějakého rádobyvelitele tvrdícího, že tohle vám prostě nemůže jít.
Chce to tedy i značný kus odvahy, postavit se vlastnímu Božímu soudu a uvědomění si Pravdy holé o sobě – bez všech afektů, emocí, ceremonielů, pýchy, hmotných vazeb, zbytečných programů rádobyzkušeností falešných proroků, cizí odpovědnosti či velení. Uvědomění si holé a velice skromné nahoty čistého bytí s člověkem umí hodně zacloumat a … (domeditujte si…)

Kdy a proč meditovat léčebnými meditacemi

Kdykoliv máte v mozku nedostatek kyslíku, nadbytek metabolitů či jedů, psychiku ovlivňujících hormonů, kdykoliv potřebujete dobít baterky, protože máte nedostatek bioenergie pro oživování vašeho těla nebo svěřené hmoty, při chorobách, úrazech, pro transvitalitu a pozitivní ovlivňování dění a jeho účastníků, při záchvatech snížení vlastní bioenergie, když potřebujete vymazat z hlavy vzpomínky nebo stresující představy.
Kdykoliv potřebujete vypnout v mozku na pozadí mysli běžící programy. Kdykoliv vás někdo vytočí nebo vidíte rudě a stresové hormony vás nutí vybuchnout. Kdykoliv na vás přichází jakákoliv bolest, například hlavy, migréna, záchvat astmatu, epilepsie, schizofrenie, katalepsie, zběsilosti, vzteku, pláče, deprese, megaúnavy, pocitu osamění a nemilování, kdykoliv vám ulítnou včely a spadnou hračky do kanálu.
Kdykoliv se potřebujete zbavit přebytku nepotřebných bioenergii blokujících paměťových vjemů a napětí. Kdykoliv potřebujete vyčistit hlavu pro důležité jednání, zkoušku, akci, soutěž nebo proti strachu, fóbiím a trémě. Prostě kdykoliv (možná jsem se už zmínil… (vtip)).
Chcete-li pro potřebu znovuzískání duševního výkonu v přestávce vaší psychozátěže obnovit alespoň trochu výkon mozku nebo pro potřebu obnovy psychosil, když není čas ani prostředí pro plnohodnotný spánek nebo po extrémním vypětí pro přežití dalšího psychovypětí nebo pro opravu vašeho rozbitého či nemocného organizmu a vždy pro doplnění bioenergie nebo transvitalitu. Nemocní by tyto léčebné meditace měli provádět častěji a oficiálně nevyléčitelní skoro pořád, aby se stali alespoň trochu vyléčitelnými.
(Odstavec pro pokročilé čtenáře, kteří toto všechno zdánlivě chápou a čtou si tento text nejméně po desáté: Kdykoliv potřebujete ovlivnit bioenergeticky události vzdálené v prostoru i v čase, protože zde je už jen jediná trojhranice (((3° de-li to, 2° buď, 1° dáno-li=empat – to je jen pro mě, kdybych coby starý sklerotik zapomněl))), kterou vám osvětlím, ale až na mém každoročním kurzu léčitelské moudrosti osobně. A naučím vás alespoň pro začátek řídit počasí. – Pro zvědavé předčasné čtenáře: Blbost, co? Já jsem vám to říkal…)


Rekapitulace jak na praktickou meditaci

Ulehněte na tvrdou podložku bez polštáře na záda a proveďte několik hlubokých výdechů a nádechů. A učiňte již podrobně popsaný meditační postup spočívající v procházce soustředěnou myslí s ještěrčím dýcháním od šišinky dolů do jedné ruky a po její zadní straně přes přední horní úsek hrudníku do druhé ruky. Potom přední stranou a orgány trupu dolů do jedné a následně druhé nohy a zpět nahoru páteří a jejím okolím s blokádami odstupujících míšních nervů způsobených otoky vaziv a svalů.
Všude sledujeme napětí a snažíme se bioenergetickým teplem a světlem své mysli rozpouštět svalové křeče a odpor vaší inspekci kladený. Nejpozději po obnovení pocitu sounáležitosti přistoupíte k dýchání ještěrčím dechem se zádrží a uvolníte mysl pro průchod a vybíjení myšlenek nebo pro soustředění se na nabíjení lokality tělesných poruch a chorob. Tento dech výrazně zvýší výkon vaší samoopravy a tvorby bioenergie.
Začnete-li dýchat ještěrčím dechem se zádrží od začátku léčebné meditace, tak asi nezvládnete procházku tělem pro přílišné uklidnění a budete nabíjet bioenergií přímo mozkem i rukama jen známá či předpokládaná místa s bioenergetickými dluhy. Přebytek dodávané bioenergie se rozpustí dle potřeby organizmu i do ostatní vámi oživované hmoty v okolí automaticky sám.
V průběhu léčebné meditace je žádoucí jednotlivé typy meditací měnit dle aktuální potřeby.

Jednodušší meditace

Jednodušší a o něco méně léčebná pro tělo, ale dostatečná pro nabíjecí opravu mysli, je meditace sledující v představě tok dechu a krve tělem a lokality jejich případného zadrhnutí, kde je doporučeno se zdržet a nabíjet myslí či rukama a brzký přechod do nemyšlení a ještěrčího dechu se zádrží.

Redukovaná verze opravné meditace před spaním

Jestli je meditace pro vás stále příliš dlouhá, složitá nebo zatěžující, například při velké únavě před spaním, doporučuji redukovanou verzi:
Zavřete oči a dýchejte záhřevným ještěrčím dechem se zádrží. Odevzdávejte Bohu všechny aktivní emoce a pocity vlastnění. Položte dlaně na problémové části těla nebo na srdce a játra nebo s dotčenými třemi prsty nad hlavu, palci se dotýkaje temena. Dýchejte, nemyslete, ono se všechno udělá samo.
Tuto meditaci provádím před spaním na několik minut vždy, když ne jinou, abych nedělal své firmě ostudu jako unavená nemocná troska, protože o správné životosprávě u mě nemůže být řeči. Ale možná se jí snad časem, až zbohatnu (neznám ale nikoho, kdo by chtěl zachránit svět, že by byl bohat jinak než duchem), dožiji. Zatím jen žiji a divím se, jak málo lidí je ochotno pro své zdraví a proti stárnutí cokoliv dělat, kromě přání – to slyším pořád: „Hlavně ať slouží zdraví!“ – Ale nikdo neříká proč? Asi to neví. Vy ano? Opravdu? Tak si pomeditujte…
V tomto případě ale doporučuji přiložit ruce v pozici pro opravu přetíženého (i nespavého) mozku tak, že dáte ruce před sebe, abyste viděli do dlaní a propletete natažené prsty střídavým zasunutím do sebe tak, že se hřbety prstů dotýkají dlaně druhé ruky a palce směřují nahoru. Ulehněte na záda (bez polštáře, ale přikryti) a prsty stlačené dlaněmi přiložte na temeno hlavy a palce ať směřuji rovnoběžně dolů k okraji lebky k páteři, jakoby v prodloužení šíjových svalů podél páteře vzpřimujících hlavu. Takže si na nich tak trochu ležíte.


Když je meditování tak snadné, tak proč byl tento text tak dlouhý a složitý?

Je to kvůli pochopení rozdílu mezi Božím hospodářem a Božím poslem, mezi vírou a věděním, mezi myslí závislou a řídící (velící), mezi čtením tohoto textu a jeho studiem, mezi skladováním hmoty či informací a moudrostí. Je to krok vašeho ducha na cestě do p…
Kdo si doplní …rdel, ať se hlásí u svého velitele a řidiče skutečnosti. Kdo si doplní …orozumění, nechť zahodí emoce, lenost a afekt a přečte si tento text ještě jednou. Kdo si doplní …ochopení, ať se zamyslí nad svým vztahem k životu. Kdo si doplní …ravdy, ten ;-)))) spolu se mnou…
Zvláštní je, že dokud jste se nenaučili zbavovat si mozek informačního balastu, tak jste si neuvědomovali, že tam je (vlastně obojí…), ani jak mnoho (také obojího…) a jak moc vás omezuje a vadí jedno nebo druhé (časem si uvědomíte, že i proces vývoje vašeho programového vybavení a banální brzdy tohoto procesu v běžných ceremonielech a zbytečných hmotných vazbách umělých životních pravidel vašeho společenství limitující váš duchovní postup; ano, nedbalost je stejnou brzdou jako přespřílišný pořádek) a moc dokonce likviduje jeho přirozenou funkci (smutný vtip ze života).

Inspirace ukrutně plná bioenergie

skrytá v tomto textu se vám bude postupně uvolňovat do myslivny chápadlem, máte-li, máte-li, protože jsem toto psal pasivně živě (tedy v družném rozhovoru s vámi – s budoucím, mě ve své mysli oživujícím čtenářem – mými jím vybranými myšlenkami oživovaným a do ztotožnění se s nimi vnitřním pochopením i jmenovatelným, později přeřazeným do šuplete s použitými učiteli…).
Tento text není Pravdou holou, ale Pravdou rozvitou a učí vás procházet skupinami meditačních technik a ostatních myšlenek i opakovaně z různých úhlů dle potřeby tak, aby ve vás Pravdu holou pomohl inspirovat, protože tato není sdělitelná. Ta jenom je. A slova, názory, přání, vazby a emoce ji halí do hmotněduchovní mlhy.
Nalaďte si mými slovy a vaší moudrostí mysl, vyčistěte ji meditací, utište myšlení a odložte zbytečné hmotné vazby a Pravda se stane vámi a jako Poznání vás na nepamětný bezčasový okamžik prostoupí a … … … (popsal bych to například, jako že pochopíte Boha, Univerzum, náhodu a smysl a Řád bytí) a až se proberete, tak se do života vrátíte jako Učitel a stanete se ukazatelem u cesty motýlů, hlasem na poušti, světélkem ve tmě, posledním z prvních, odpovědným posluchačem života, studnou moudrosti a bioenergie pro své kdokolivy a pozůstalé.
Stanete se křižovatkou osudů a uzlovým bodem, svědkem bytí, Božím hospodářem. (… a když to dobře půjde, i dědkem kořenářem… (namyšlený vtip))

Rady na závěr:

Naučte se posílat bioenergii pro vnitřní klid protijedoucím řidičům, aby vás mohli spořádaně minout.
Moudrost a bioenergie roste aktivním kontaktem s moudrými. Podstata moudrosti nespočívá ve vzdělání a ve sbírce titulů, ale v tvořivé aktivitě a neustálém učení se způsobu používání mozku i těla jako jeho dobrý hospodář s vědomím, že to je jeho jedinečné a nejvzácnější okno do života a skrze něj do světa.
Učte se, protože tehdy žijete a život pro vás má význam. Když už si myslíte, že všechno víte a přestanete se učit, umíráte.
Ještěrčím bioenergetizujícím dechem dýchejte v rámci vašich možností celý den. Tedy pokud nevidíte, co dýcháte. Když ano, dýchejte jen malými výdechy se samovolnými nádechy, kdy se vzduch dostává jen do hlavní průdušky, kde se nejsnadněji čistí, protože to mají zdejší nekuřácké řasinkové buňky (kuřáci je nemají) blízko do jícnu, kam hází své prachohlenové odpadky.
Jestli se právě nyní spokojeností a radostí neusmíváte, zkuste pomeditovat, odpočinout, nabrat bioenergii a číst znova! Je to totiž váš uzlový bod a jestli vám jako autor či učitel nevyhovuji, tak to vás tedy lituji, protože moje i vaše bioenergie už byly vyzářeny…

Pasivně živě, Břetislav Nový, www.dedekkorenar.cz, v. 061212

Přihlášení uživatele