Ostropestřec

Ostropestřec

Tahle až dvoumetrová kytička není jen impozantního vzrůstu, ale i nezvyklé krásy. Nádherný bodlákový květ s oduševnělou červenofialovou barvou se nepatrně liší podle alkality půdy stanoviště. Více modré přibývá zásaditostí, ale vyloženě kyselou půdu ostropestřec nesnáší. Listy této rostliny mají rozsáhlé nepravidelné bílé skvrny jako maskování, které je ale ve skutečnosti nepřehlédnutelným varováním v celozeleném listoví ostatní vegetace, že zde je nějaké nebezpečí. No, ostropestřec je bodlák a mimořádně dlouhé a ostré špičky na jeho listech doporučují, abyste ho míjeli ne blíž než metr. Raději dva.

Pochází z jižnějších krajů a je celkem dobře adaptován na hic sníženým odparem jakoby voskovaných listů a ta bílá barva na nich mu snižuje polední teplotu na slunci, protože takové a bezvětrné polohy se mu líbí. U nás se výhradně pěstuje. Pěstování na poli je trochu náročnější na půdu a hnojení, protože urostlá rostlina potřebuje veliké množství stavebního materiálu.

Ostropestřec se hodí jako obranná rostlina na okraj polního pozemku se zeleninou, protože je jako plot úspěšnější proti komukoliv než pletivo. Také je nádherně okrasná na předzahrádkách, kam nechodíte, ale často hledíte.

Ruční sběr semen ostropestřece je dosti nepříjemný až nebezpečný, ale má zásadní výhodu v možnosti postupného sběru nejvyzrálejších semen. A to je docela deviza, protože semena nedozrálá mají o dost méně účinných látek. Účinné látky jsou ale trochu i v listech a kořenech, podobně jako u příbuzného artyčoku, který se u nás zatím moc nepěstuje k naší škodě a škodě našich jater, protože je také významně hepatoprotektivní.

Játra jsou hlavní orgán naší detoxikace a probíhají zde složité eliminace hlavně našich zplodin látkové výměny a dále i škodlivin z potravy, vzduchu nebo vody. Moderně i se šatstva, chemie a léků. Játra se snaží vše zlikvidovat oxidováním. Něco ale jaterním enzymům moc nejde, například složité sloučeniny nasycených tuků, polymery, chlorované a aromatické uhlovodíky, organické jedy, mutagenní látky a vůbec všelijaké i nedefinovatelné sajrajty, které se nám do těla nějak dostanou a dále třeba ještě reagují. Játra k detoxikaci potřebují nejen své aktivní enzymy, ale i dostatek kyslíku. Člověk ve stresu zapomíná dýchat a spotřebovává jako zdroj energie cukry a škroby, protože ty už mají část kyslíku v molekule. To téměř vyřazuje játra z funkce a celé tělo se překyseluje nerozloženými metabolity. Přebytky metabolitů se ukládají difuzně ve vazivech, která tuhnou svými otoky a otoky utlačují kolem páteře i nervy a omezují v kloubech možnosti pohybových aktivit.

Jaterní odpad nezdetoxikovaný (JON) je problém, který nás provází celý život a je důležitější příčinou našeho zřetelného stárnutí než zkracování telomer na koncích DNA. Zanáší membrány a obsah buněk nerozštěpenými a téměř nerozpustnými vysokomolekulárními organickými látkami, které se chovají jako depotní balast a omezují přinejmenším objemově nitrobuněčné cirkulace. Tím také sníží množství obsažené vody, která je v buňkách zároveň i odkládacím a skladovacím prostorem. Mladá nezanesená buňka je samá voda a její možnosti látkové výměny obrovské. Stará buňka svým obsahem připomíná zubní pastu a abyste jejím mitochondriím dodali trochu výživy k aktivitě, musíte použít na výpomoc brigádnický koenzym Q10. Buňky by i své metabolity vyhazovaly do oběhu, jen kdyby tam bylo volno. Ten je ale obsazen tím, co játra nezdetotoxikovala a to zhoršuje možnosti pokračování látkové výměny všech buněk. Nejvíce tím trpí neurony, takže omezují svoji činnost a když od nich potřebujete nějakou aktivitu, vzniká stres a všeliké dementní změny. Proto zapomínáte dýchat. Potom chybí játrům kyslík... a znovu dokola.

Takže játra nezbytně potřebují dostatečné dýchání a kyslík. Aby ten tam ale k něčemu byl, je potřeba vysoká aktivita přítomných enzymů. Poznamenávám, že mají-li některé enzymy absenci, to žádná kytka nevyřeší, jen transplantace. Aktivitu enzymů podporují také mnohé substance z rostlin a ostropestřec patří mezi nejdůležitější zdroje těchto hepatoprotektivních látek. Nejvíce jich je právě pod slupkou jejich semen. A v nich nejvíce, když jsou správně vyzrálá.

Semeno ostropestřece obsahuje veliké množství vysýchavého oleje, který je velmi reaktivní a proto také rád a neobyčejně rychle na vzduchu žlukne. Semeno také obsahuje až 3% obtížně rozpustného silymarinu, který je hlavním hepatoprotektorem a účinnou látkou. Spolu s olejem působí na játra prokazatelně značnou léčivou silou, ale farmaceuticky se využívá zatím jen silymarin. Žluklý ostropestřecový tuk účinek zcela znehodnotí, takže pozor!

Nejúčinnější pro tělo je asi pojídání 20-60 i více semen za důkladného rozkousání při každém jídle. Slupky se zároveň podílejí na čištění sliznic od starých nánosů. Lidem se zánětem žaludku a dvanáctníku, střev (i zácpou, hemeroidy) ap. to ale nelze doporučit, protože v těchto orgánech stírají také ochranný hlen. V tom případě lze doporučit si lžičku semen pomlít na tříštivém mlýnku na kávu a hned jíst.

Přípravu čaje z ostropestřece doporučuji následovně: lžičku až lžíci semene nejméně čtvrt hodiny mírně vařit, odstavit a po vychladnutí na potřebnou teplotu pít. Nejvhodnější je pití tohoto odvaru při nebo po jídlech, aby se trávil s natráveninou a tak byla zabezpečena dlouhá stimulace jater.

Pakliže si děláte bylinnou směs, tak byliny přidáte až po vaření na desetiminutový zápar, aby se z nich uvolnilo co nejméně tříslovin, které játra nevhodně blokují povlakem jejich buněčných membrán. Nabízí-li vám tedy někdo čaj s ostropestřecem nedrceným – v krátkém záparu jakoby tam ostropestřec ani nebyl a účinek leží na bedrech ostatních kytek.

Lze si dělat čaj i z ostropestřece čerstvě nadrceného, což je nejlepší způsob přípravy čaje, kdy postačí 5 minut varu a čtvrt hodiny záparu. Provádíte-li ale jen desetiminutový zápar směsi s drceným ostropestřecem, je ho tam jen minimum. Z toho plyne, že je hodně čajových směsí na játra jen psychoinformačních, kdy při dostatečné víře a účinkem ostatních bylin vám může být pomoženo. Ty byliny bych doporučoval například: kořen a list pampelišky a čekanky, benedykt, artyčok, maceška, jablečník, lopuch.

Psychoinformačních prostředků je nyní k sehnání poměrně hodně a vyznačují se neadekvátní cenou, kterou zákazník platí své ovlivnění k nákupu, mohutnou reklamu a za kvalitní působení na jeho psychiku. Ideální jsou v takovém případě bylinné tinktury a extrakty mysticky kapané do sklenky vody s pevnou vírou, že když už to stálo tolik, tak to musí být účinné... To je ta pravá psychosomatika, kdy věřící člověk se vyléčí i bez léku, stačí víra jak zrnko hořčičné... No, když to pomohlo, bylo to dobře. Když ne, půjdeme jinam...

Někdy se lze setkat s ostropestřecem drceným do zásoby – to je zcela nepoužitelná verze se žluklým olejem, který bude blokovat játra svojí obtížnou detoxikací.

Drcený ostropestřec můžete identifikovat mastnými skvrnami na vnitřní stěně papírového pytlíku – rozhodně nebrat. Navíc jeho vůně snad jako feromony láká bylinokazný hmyz na mnoho stovek metrů.

Ostropestřecový olej je vynikající antioxidant a hepatorpotektivum, ale je nutno ho konzervovat například smícháním s nežluknoucími oleji jiných rostlin. Lze ho přidávat do jídel i užívat jen tak. Sám jsem vyvinul olejovou ostropestřecovou kaši, která je mimořádně hepatoprotektivní a lze u ní předpokládat i efekt posledních výzkumů, kdy údajně ostropestřec omezuje prorůstání cév do nádorů.

Z ostropestřece lze týdenním poněkud málo bezpečným vařením v lihu připravit i tinkturu. Trvá to dlouho, protože i zde se účinné látky nerady rozpouštějí. Dobře se ale rozpouštějí v acetonu, kterým se dělají extrakce průmyslové a lékové.

Ostropestřec se používá při žloutenkách a jaterních zánětech (hepatitidách), intoxikacích vnějšími i vnitřními jedy, homocysteinem, zlým cholesterolem, léky, cirhóze (tvrdnutí), ztučnělých játrech jedlíků, drogových poškozeních a obecně při snížené funkci jater. Já ho doporučuji navíc v rekonvalescencích, při teplotách, ozářkách (včetně RTG a CT), chemoterapiích, antibiotické terapii, nervových oslabeních i potížích a duševních chorobách, ekzémech, lupénce, pigmentových a jiných kožních poruchách, slábnoucím zraku, odvápnění, cukrovce, rakovině, imunitní nedostatečnosti, asciticky zvětšeného břicha, únavových projevech, žloutenkách, těhotenství, hubnutí, krevních chorobách a nedostatečné krvetvorbě a tak nějak, když cítíte, že se dobře necítíte, protože se cítíte (zapácháte pokožkou nebo tmavou močí).

Uvádí se, že ostropestřec je žlučopudný, horečkotlumivý, nervoklidnivý a řešivý pro problémy sleziny. Ovšem to bych považoval za vedlejší produkt korektního čištění těla játry a spotřebou živinoplné krve ze střev, slinivky, žaludku i sleziny a tím snížení portálního přetlaku.

Ostropestřec je nejen krásná rostlina, ale povedlo se jí najít nejslabší místo naší existence a dokáže se účinně podílet na naší dlouhověkosti, za což by se hodilo na znamení velkých díků mu postavit něco monumentálního, třeba sochu.

Sám poměrně složitou technologií doluji z ostropestřece účinné látky do směsi s nevyslovitelným názvem ostropestřecová, kterou doporučuji k pravidelnému mnohaletému popíjení po jídlech pro podporu detoxikace a pro dlouhověkost. Jakmile se vám na hřbetu ruky objeví pigmentové stařecké skvrny, tak byste ji měli pít systematicky po většině jídel. Rozhodně po všech chutných.

Podobně proti stárnutí dělám ještě lahodnou ovocněbylinnou směs Gambit – H, která je také postavená na schopnosti ostropestřece a dalších rostlin stimulovat játra, detoxikaci, vylučování a regeneraci. A ta se zase pije mimo jídla, čímž výborně doplňuje důležitější ostropestřecovou směs JK v době trávicího klidu. V případě této směsi doporučuji přikyselit špetkou práškového vitamínu C. V rekonvalescenci, slabosti, jaterní nefunkci, vyčerpání, večerním stresu, depresích lze přidat i lžíci hroznového cukru, v případě horečky i 2.

B. Nový, www.dedekkorenar.cz, v.090606

Přihlášení uživatele