Vztahy mezi orgány a bylinami

Vztahy mezi orgány a bylinami

Poznámky ke zjednodušení pochopení některých vztahů mezi orgány i bylinami. V podstatě to je ještě jednou totéž jinými slovy, než jsem již jednotlivě psal v kapitole receptur, a tak drtivě zjednodušeně, že by odborník mohl mít tendenci vyletět z kůže (létat jako například: andílek, tetřev, z praku nebo z prachárny).

Vlasy vám ubývají většinou vlivem mužského hormonu testosteronu a cévních poruch, které mají často základ v životních stresech a nevhodné pozici krční páteře. U žen se testosteron tvoří v nadledvinkách jako vedlejší produkt kompenzace nedostatečné funkce vaječníků kvůli věčně studeným nohám nebo po porodu, což se při teplých nohách zlepší. Ženské hormony upravují stav cév, a tak se též zlepšuje prokrvení a výživa vlasové pokožky. Tímto působením ženské hormony oddalují výraznější cévní obtíže žen až po přechod. Potom ovšem velice rychle, vlivem obvyklé nevhodné výživy a životosprávy, ženy muže v cévních chorobách dohánějí. Nicméně chlapi mřou rychleji, asi protože to se ženami nemají snadné. Ať mají doma cokoliv, vždycky jsou nespokojeni.

Nejlepší z vyzkoušených receptů na vlasy je použití čerstvé kopřivy (nebo nejjednodušeji Chmelová směs VK). Natrháte hrst kopřiv a vložíte do hrnku, zalijete necelým půllitrem vody a přivedete k varu. Odstavíte a necháte pod pokličkou vychladnout na příjemnou teplotu. Scedíte a vmasírujete do vlasové pokožky hlavy. Hlavu je možno mýt ne dříve než hodinu po tom. Aplikujete asi 2-4× týdně.
Poněkud slabší účinek mají sušené bylinky, kromě kopřivy například lopuch, chmel, bříza, šalvěj atd.

Pakliže vlasy vypadávají v chomáčcích a tvoří nepravidelné lysiny, znamená to pravděpodobně závažnější problém. První příčinou vzniku bývá většinou silná porucha hormonálního původu nebo přiotrávení (včetně ozařování a chemoterapie). Zde se často osvědčila mateří kašička rozpuštěná v medu v poměru 25 g na 1 kg medu, kterou se postižená místa potírají (trochu to lepí...) a zároveň se konzumuje asi 0,1 g denně. Zarovnaná kávová plastiková lžička pojme asi 5 g medu, tedy asi 0,125 g mateří kašičky.

Poškození očí je často spojeno s problémy cévní soustavy, jater, lymfatického systému, ledvin a s degenerací vaziv (ukládání JON). Pro všechny druhy potíží se zevně používá světlík lékařský jako dominantní bylinka, kterou lze výhodně doplnit měsíčkem, řepíkem, fenyklem, heřmánkem apod. Obklady se provádějí 3-4× denně 15-20 minut dobře zfiltrovaným čajem. Příprava: 1-2 lžičky směsi spařit 15 minut ve 2 dcl vody. Jednodušší a velmi osvědčené je potírání Pleťová voda světlíková PVO, na obklady ho ale lze použít jedině po rozředění 1:40-100 kvůli obsahu alkoholu.

Nosu se týká hlavně rýma. Celkem spolehlivá směs pro výplachy nosu je: šalvěj, řepík, dubová kůra, nebo po rozředění Dubové kapky RK či Řepíková směs REK.
Co se týče tvrdých plodů, kůry a podobně, doporučuji je zásadně pomlít. Nejlépe v tříštivém kávomlýnku na domácím robotu. Potom totiž nevznikne situace, kdy se vylouhuje v čaji jenom měkká část bylinkové směsi. Ovšem je třeba to dělat až nedlouho před přípravou čajů.

Obecná poznámka:
Například u jinak vynikající směsi Ungolen i jiných na játra se používá semeno ostropestřece. A to byl také jeden z hlavních důvodů, proč jsem začal dělat koncentráty, protože když je semeno ostropestřece celé nebo hrubě drcené, tak je ho zapotřebí chvíli vařit, ale tím z ostatních bylin vylouhujete třísloviny, které játrům spíše škodí. Když čaj spaříte dle návodu, tak tam účinné látky ostropestřece v podstatě nejsou. Pakliže dáte do sušené směsi jemně drcený ostropestřec, tak je to výborné, ale jenom týden, než vysychavý účinný ostropestřecový olej zaschne a zoxiduje. A podobně tomu je i u mnohých jiných bylin. Třísloviny jemně drceného dubu, řepíku aj. jsou, zrovna když je potřebujete, již zoxidovány, silice z jemně drcené meduňky, mateřídoušky aj. vyprchaly pryč (čaje sice krásně voní, ale vaříte v podstatě už jen seno).

Ke směsi Dubové kapky RK poznamenávám, že zvláště dubová kůra obsahuje vysoké procento rozpustných tříslovin. Třísloviny reagují s tkáňovými bílkovinami za vzniku nerozpustného povlaku se stahujícím účinkem. Touto jakoby blánou je nemocná tkáň zaštítěna před patogenními mikroorganizmy a také před alergeny. Virus rýmy nemůže proniknout do nitra slizničních buněk. Ze zničených buněk, kam vnikl, zase nemůže ven a imunitní systém ho zlikviduje. Podobně je zabráněno alergenům styku se sliznicí. To platí nejen v nose, ale i obecně. Povlak vydrží v dobré účinnosti asi hodinu. Nepatrné polknutí neškodí, bude působit v žaludku protizánětlivě stahujícně. Za jeden až dva dny bývá obvykle po rýmě, započne-li se s ošetřováním sliznice včas, než na virovou infekci nasedne bakteriální. Ta se vyznačuje hustým hlenem, obvykle nažloutlé barvy, a účinek pak již nebývá tak markantní.
U malých dětí, které ještě nemohou spolupracovat, se mi osvědčilo umístit trochu na drobno nakrájené cibule rozložené na talíři v okolí hlavy spícího dítěte. Nos se obvykle rychle a dobře uvolní a potom stačí pravidelně a pečlivě čistit nos, smrkat. Hlavně aby nebylo nutné dýchat ústy. (Tečou-li dítěti slzy, pokrájeli jste cibule moc.) Celou oblast obličeje (mimo očí) a krk mažete Měsíčkových olejem MO 1-2×D (na krk je lepší tenká dámská vložka s 5-10 ml MO na 4-12 hod.). K pití je nejvhodnější Diviznová směs PK 2-6×D podle chuti, doplněná pitím Tymiánové směsi TK nebo Šalvějové směsi LPK. Také můžete dát na krk obklad z dušené cibule. (Asi 12 minut dusit se lžící vody na kousky nakrájenou cibuli na pánvi pod pokličkou do změknutí. Přikládá se vlažné na krk v obkladu na jednu až dvě hodiny.) To lze využít i při angínách, kašli apod., také při poruchách krvetvorby a imunity, leukémii, rakovině v lymfatickém systému, nespecifických zánětlivých stavech a teplotách z neznámé příčiny. Tyto obklady se přikládají na všechna místa s větším počtem mízních uzlin: vnitřní strany stehen, třísla, vnitřní strany paží až k prsům, horní část hrudi a již zmíněný krk. Potom to namažete Měsíčkových olejem MO.

Kašel a všechny ostatní nemoci průdušek a plic řeší nejlépe bylinky dle Diviznové směsi PK. Vhodné je doplňkové pití Tymiánové směsi TK pro podporu imunity. PK příznivě ovlivňuje tvorbu hlenu, kterým se plíce čistí. U malých dětí je situace složitější díky velice tenkým střívkům, která může průduškový hlen svým zvýšeným množstvím při zánětu průdušek až ucpávat (užívat několikrát denně 1-4 lžíce šťávy z borůvkového kompotu nebo pít čaj ze Zeměžlučové směsi 12K, který se ovšem do dětí špatně lije).
Když hlen není schopen plnohodnotně odstraňovat prach a mikroorganizmy, vzniká tím prostor pro zánětlivý proces. Zjednodušeně řečeno - záněty, kašle, angíny, chřipky atd. Proto je potřeba, aby po každém takovém vyléčeném onemocnění bylo uvažováno o jedno až dvoutýdenní rekonvalescenci za pití čajů Šalvějová směs LPK, Ostropestřecová směs JK nebo Borůvková směs CK. Přestože je člověk již oficiálně uzdraven. Situace je markantní zvláště u dětí, které jinak užívají jedno antibiotikum za druhým.

Nemoc namáhá celý organizmus najednou. Pro zajímavost jenom naznačím:
Srdce - teplota zvyšuje námahu srdce.
Játra - zvýšená detoxikace a výdej rezervních látek.
Nervový systém - zvýšené množství řídících impulzů vegetativního nervového systému ho unavuje za vzniku nervozity a posléze apatie (z vyčerpání a intoxikace).
Žlázy s vnitřní sekrecí - zvýšená činnost v době aktivní obrany organizmu je příčinou pozdější hormonální vyčerpanosti a ztráty hormonálních rezerv.
Pokožka, vazivové tkáně, svaly a ostatní struktury, zdánlivě nevyužité, hromadí metabolické i jiné zplodiny jako prozatímní smetiště, protože ty se v době nemoci tvoří rychleji, než je organizmus dokáže vyloučit.
Lymfatický systém - v době nemoci produkuje veliké množství protilátek, čistí tkáně od infektů a jejich produktů.

Při paradentóze a viklavosti zubů lze k výplachům a potírání použít Dubové kapky RK. Ovšem úspěchu se dosáhne i rozředěním několika kapek Prvního mazání K1 ve sklence, coby ústní vody. Reklamně bych řekl pro svěží dech. Když si dáte víc, tak to bude ukrutně svěží, když si dáte ještě více, tak budete tak strašně svěží, až vám půjdou plameny od úst a posléze i z druhé strany, čímž vznikne raketová svěžest, kdy při použití zapalovače při startu propálíte kalhoty (sukni, Pampers nebo Tena).

Pro zažívací pochody je zajímavý vliv zánětlivého dvanáctníku na jeho okolí. Žlučovod a vývod slinivky mají většinou společné ústí do dvanáctníku. Tato oblast je komplikovaným způsobem ovládána i prokrvována a dvanáctník představuje křižovatku a klíč pro celé zažívání.
Je-li ve dvanáctníku zánět, jeho stěna v příslušném úseku zduří otokem. Peristaltické vlnění zažívací trubice, kterým se míchá a posouvá potrava, je v tomto místě oslabeno, a proto dochází ke zhoršení míchání a zpomalení postupu natráveniny tímto úsekem.
Jakákoliv porucha funkce dvanáctníku vede tedy ke zpomalení odběru natráveniny ze žaludku a je-li žaludek více naplněn, dochází vlivem reflektorického dráždění žaludeční stěny k dalšímu vylučování trávicích šťáv a potrava se více zakyseluje a roztravuje za vzniku plynů, které říhnutím vybublávají a unášejí malou část trávicích šťáv do jícnu, a máte kyselo v krku, pálí vás žáha. Neutralizujete jedlou sodou (bicarbonou) a dvanáctník popoženete pomocí Zeměžlučové směsi 12K. Tyto trávicí šťávy mohou nejen poleptat jícen, ale poškodit i podstatně odolnější stěnu žaludku. To se projeví nejdříve zánětem žaludeční stěny a za vhodných podmínek posléze i vředem (například přítomnost „líbací“ bakterie Helicobacter pylori, poruchy prokrvení a inervace od páteře aj.). Týž proces samozřejmě platí i pro původně nezánětlivou poruchu ve dvanáctníku.

Zde vidíte, jak zhoršená průchodnost dvanáctníku působí potíže daleko od něj a někdy dokonce větší, než je vyvolávající příčina.
To, že se špatně míchá ve dvanáctníku kyselá natrávenina ze žaludku se žlučí a neutralizující šťávou přitékající ze slinivky, vede k dalším potížím. Ono také žluče a pankreatické šťávy ze slinivky může, kvůli zduření jejich vývodů (Oddiho svěrač), případně přenesením zánětu na žlučovody nebo slinivku, přitékat méně.
Kyselá, špatně neutralizovaná natrávenina mnohdy poškozuje střevní sliznici a kvasí za nadměrné tvorby plynu, který cestou ke konečníku způsobuje až křečovité bolesti břicha nebo řídkou stolici. Špatně protrávená potrava, zkvašená nebo s hnilobným procesem, se dostává do tenkého střeva. Odtud přecházejí všechny živiny i všechny ostatní (nechtěné, nežádoucí až škodlivé) vodou rozpustné látky do krve a tato krev do jater. Dostává se tam takzvaným portálním oběhem, který je zajímavý tím, že není napojen na srdce.

Všech škodlivin a látek organizmem nevyužitelných vás musejí zbavit játra. Tady vidíte, že porucha ve dvanáctníku vede i k zahlcení jater škodlivými látkami a játra s pomocí svých enzymů bojují o čistotu odtékající krve. V některých případech to ale nestačí, játra detoxikaci nezvládnou (stres, nedostatek hormonů, enzymů a hlavně kyslíku). Organizmus se škodlivými a balastními látkami (JON) tak přesytí, že už mu jenom kůže může pomoci se jich trochu zbavit. To je potom příčinou vyrážek, ekzémů a lupénky. Proto máte velmi dobré výsledky při léčení kožních problémů, myslíte-li i na játra a zažívání.

V likvidaci škodlivých látek s malou molekulou se snaží játrům pomoci i ledviny a v případě níževroucích látek i plíce, ale samy tím trpí.
Pro řízení jedovatými látkami zahlceného organizmu je nezbytné mnohem větší množství hormonů, zvláště nadledvinkových, což se projevuje rychlou vyčerpatelností až malátností, nervováním až protivností.

Opět jsme tedy daleko od dvanáctníku. Ale ke dvanáctníkovým poruchám přispívá i stav nervové soustavy a páteře. Vede to obvykle ke zpětné vazbě a vzniká stres. Při stresu se tlačí všechna volná krev hlavně do kosterní svaloviny podle vrozeného programu pro boj nebo útěk. (Připravené srdce sice běží na plný plyn, ale nemá záběr. Tedy tep je vysoký, ale objem krve malý, není co čerpat, dokud svalová pumpa nezačne při fyzické námaze vracet krev do pravé komory, plic atd.) V zažívacím systému se zastavuje vstřebávání živin, plynů, vody, tedy všeho, ale již vyloučené trávicí šťávy pokračují dál ve své rozkladné a destrukční činnosti.
Bohužel právě dvanáctník je vystaven jejich agresivitě ještě neoslabené hlavním trávením a dochází až k natrávení jeho sliznice a tím i k zánětu. To už tu bylo, že?

Aby dvanáctník vydržel normální provoz, tvoří se velice rychle nová sliznice za tu natrávenou. U nekuřáka je potřeba její obnovy každé tři dny. U kuřáka a člověka, který konzumuje příliš chemicky aktivní jídla, nastává nezbytnost obnovy již za jeden den. To proto, že kořeněná, překyselená, horká strava i kouření překrvuje sliznici dvanáctníku a ona je tím poněkud zduřelá, méně pružná a méně odolná, špatně tvoří ochranný hlen.
Také strava studená, těžká a tučná leží v žaludku mnohem déle, reflektoricky dráždí stěny k nadměrné sekreci trávicích šťáv. Pylorus (sval v ústí žaludku) výrazně zpomalí přestup natráveniny do dvanáctníku. Studené nadto ještě zhoršuje kapilární prokrvení okolních orgánů, zvláště slinivky!
U kuřáka dochází ve dvanáctníku ke kombinaci působení chemického procesu s procesem nervovým. Kuřák si neuvědomuje, že nikotin je nervový jed tlumící sice vegetativní nervový systém (a tím i peristaltiku), ale ne enzymy vyloučené s trávicími šťávami do dvanáctníku, které pak dál zhoršují stav jeho o přežití bojující sliznice. Toto utlumení a obvyklý chronický zánět snižuje účinnost trávicího systému asi o polovinu (proto se po regeneraci sliznice při odnaučení kouření tloustne). Nadměrně poškozovaná sliznice dvanáctníku se obnovuje potom stejnou rychlostí, jakou bují nejagresivnější druhy rakovin. To by mělo být kuřákům inspirací. Velký počet buněčných pokolení vede přirozeně k rychlejší degeneraci.

Trávicí trubice je před agresivními trávicími šťávami chráněna hlenem. Hleny, které polykáte z nosu a průdušek, obvykle nestačí a proto si sliznice na svoji ochranu produkuje hlen vlastní. Porucha hlenotvorby se rychle projeví zánětem.
Poruchy dvanáctníku se také projevují na celkovém stavu střev, která jsou kvůli nervům, páteři, nedostatku tekutin a vlákniny atonická, uvolněná, s minimální peristaltikou, s tuhou stolicí, která poškozuje tlusté střevo hlavně v jeho koncové části, nebo při dostatku tekutin s řídkou stolicí způsobenou stimulací sekrece vody, v horším případě i hlenu, do úseku střeva postiženého zánětlivým procesem. Vzniká zácpa a průjem. Obojí se může střídat podle změn množství tekutiny, zánětlivých úseků a stavu nervového systému.

Tak jsem trochu naznačil jádro problémů vyplývajících z dvanáctníku a nyní jak to řešit? Náhradu ochranného hlenu vám poskytne škrob ze syrové brambory následujícím postupem:
Po spánku, kdy je tělo žíznivo, nebo tehdy, kdy je žaludek, dvanáctník i část střeva prázdná (směnaři), vypijete několik lžic škrobu z čerstvé brambory. Škrob připravíte tak, že syrovou bramboru nastrouháte, vyždímáte (nejlepší je malá řezací odstředivka na ovoce) a po chvilce slijete vodnatou bramborovou šťávu a sedlý škrob vypijete. Někdo to vypije bez čekání všechno, jiný se spokojí i s nastrouhanou dření ze syrové brambory.
Takto postupuje nestravitelný škrob brambory rychle do střeva a sliznice z něj vstřebává vodu, až ho zahustí a on se stane v podstatě povlakem. Právě tam, kde je ochranného hlenu nejméně, vstřebává sliznice nejvíce a zde se tedy vytvoří nejsilnější vrstva škrobového povlaku. Ten potom jako hlen ochraňuje tuto sliznici před ranními agresivními trávicími šťávami. Zvláště při jejich výronu před prvním jídlem, kdy jsou nejagresivnější a je jich, vzhledem k množství potravy, nejvíce. Všimněte si, jak je to dobře zařízeno, aby se první potrava strávila co nejrychleji, aby byl pohotově dostatek energie pro denní práci. Škrob je relativně rychle setřen natráveninou, ale další, natráveninou již rozředěné, trávicí šťávy nejsou tak agresivní, a tak škrob svůj ochranný úkol splnil. Ze sušeného škrobu to nejde a do zásoby také ne, což vyplývá z prostorové struktury škrobu v cytoplazmě buněk brambory.
Přestože syrové brambory obsahují solanin, tak jeho množství, není-li brambora zelená, neškodí ani při několikaměsíčním užívání. Takže ráno před snídaní několik lžic bramborového džusu a na noc čaj z heřmánku jako hojivou náplast na celodenní dřinou poničenou sliznici. Stravovat se nedráždivě, dietně a lehce stravitelně, přiměřeně teple. I čerstvé ovoce a zelenina se svými volnými kyselinami na lačno dráždí. Buďto si je brát čerstvé po jídlech nebo raději kompoty a zeleninu dušenou či jinak tepelně upravenou, což kvůli vláknině zvláště doporučuji.

Bylinky, které ovlivňují sekreci trávicích šťáv (i hlenu), jsou povětšinou hořké chuti. Z našich směsí to je hlavně Zeměžlučová směs 12K. Podávají se obvykle 5-15 minut před jídlem. Po jídle se pije spíše čaj s vlivem na čištění a složení krve Borůvková směs CK nebo Ostropestřecová směs JK ovlivňující činnost jater.
Pro vynikající vlastnosti pampelišky doporučuji všem žlučníkářům 3× denně jeden až dva listy schroupat syrové a čerstvé, jako králíci. Takto se ředí žluč a tím čistí nejen játra, ale i žlučník a žlučovody, od kalů. Zředěná žluč také působí na rozpouštění žlučových kamenů. Pampeliškovými listy se čistí i slinivka. Kromě pampelišky je na rozpouštění žlučníkových kamenů použitelná také černá ředkev, ze které se pravidelně na lačno užívá 2-3×D asi dvě až tři lžíce nastrouhané dřeně (dráždí ale poněkud urologický trakt, což poznáte, když vás začne pálit ústí močové roury). Do potravy doporučuji v ten čas používat výhradně olivový olej. Také lze olivový olej smíchat s Měsíčkovým olejem MO a užívat ráno na lačno 2 lžičky až 1 lžíci, ale potom půl hodiny nic. Před lehkou snídaní si dejte Zeměžlučovou směs 12K a po ní Borůvkovou směs CK nebo Ostropestřecovou směs JK. Po oleji je vhodné chuť upravit několika kapkami citrónové šťávy. Tento recept ale vyžaduje najíždět velmi zvolna s malými množstvími oleje od jedné lžičky, jinak může nastat nepříjemná reakce těla, nevolnost. Ta by měla povolit pomocí 2-3 lžiček 12K do 150 ml vlažné vody.

Do bylinkových čajů zásadně nedoporučuji používat cukr, protože chemicky mění složení účinných látek a má také své specifické působení. Ze začátku se z něj doplňuje glykogen, což je energetická zásobní látka v játrech a ve svalech. Ale když jsou játra díky malému vydávání tělesné energie glykogenem naplněna, musí nadbytečné cukry přeměnit na tuk (triacylglyceroly, triglyceridy), který se dá v organizmu lépe skladovat, ale je současně známým zdrojem našich váhových potíží. Část se ho uskladňuje i v játrech, kde ve větším množství potom utlačuje jaterní tkáň (steatóza - ztučnění jater) a zhoršuje její pracovní podmínky, a výsledek je podobný jako u známé cirhózy (tvrdnutí jater zvazivovatěním na základě dlouhodobých intoxikací).
Pakliže jsou játra namáhána v podmínkách nedostatku kyslíku, ale přebytku tuku a oxidovaného cholesterolu, neprodukují dostatečné množství žlučových kyselin, které mají tento škodlivý cholesterol rozpouštět a zbavovat se ho pomocí žluče. Ten má pak v případě zanedbaného pití (nejen alkoholu) tendenci vytvářet žlučové kameny.

V souvislosti se zažíváním se musím zmínit o lidmi dosud neobjevené borůvce. Že se její listy hodí do čaje pro snižování hladiny cukru v krvi, je známo. Plod to umí také, mimoto obsahuje vitamíny, minerály a vlákninu, která je důležitá pro objemové čištění střev. Šťáva z čerstvé borůvky se pro svůj protizánětlivý účinek dá použít i ku kloktání. Potom ale spolknout, protože i vnitřní účinky jsou vynikající. Fialové barvivo se účastní regenerace sliznic trávicích orgánů. Borůvka způsobuje aglutinizaci neboli shlukování patogenních mikroorganizmů, čímž omezuje jejich množení a aktivitu až do doby, než odejdou se stolicí. Proto se dá borůvka použít jako doplňková léčba při všech průjmových stavech způsobených infekcí, přestože v čerstvé nebo kompotované podobě stolici ředí. Sušená borůvka se používá stejně, ale spíše staví (nevysušuje, povrch stolice je vláčný!). A to i odvar, díky obsaženým tříslovinám.
Šťáva z kompotu je pro děti, které nemají chuť k jídlu a všechno vyzvrátí, nejen pomocným lékem, ale i zdrojem energie. Podle mne je plod borůvky prevencí proti rakovině tlustého střeva a svými účinky chrání játra, někteří odborníci ji doporučují údajně i na oči. Sušit plody je potřeba při 55 °C s tolerancí 5 °C. Nižší teplotou nedosušené borůvky podléhají červům, vyšší je speče. Dobře to jde v pootevřené elektrické troubě. Skladování je nejlepší v uzavřených skleněných nádobách. Kompotu doporučuji brát několik lžic denně po jídle nebo nalačno, sušených borůvek podobně.

Hemeroidy, stejně jako křečové žíly, mají svůj původ v páteři. Přiskřinutí odstupujících míšních nervů blokádami bederní páteře způsobí nedostatek nervových impulzů do svalů cévních stěn. Ty ochabují a potom při zatlačení na záchodě s pomocí břišního lisu při vypuzování stolice dojde k tak velkému přetlaku v žilním systému, že stěny žil se vyboulí a povolí. Pakliže stěna žíly nevydrží a praskne, dochází i ke krvácení. Zvláště při tuhé stolici nebo dlouhodobém tlačení. Nečtěte si na záchodě! Břišní lis - napnuté břišní svalstvo - totiž neumožní návrat žilní krve z dolní části těla k srdci, protože stlačuje i velké břišní žíly. Tepny ovšem tlak břišního lisu překonávají a dochází k překrvování periferního žilního řečiště. Pro ilustraci si všimněte, jak vám „vylezou“ žíly na rukách (případně i oči z důlků...), když zatlačíte (... a nejde to) na záchodě. To je hlavně krev vytlačená z břišních orgánů, která je srdci rezervou, když nepřitéká krev od nohou.
Při hemeroidech se hodí strava s dostatkem tekutin a nestravitelné vlákniny, která zajistí menší tuhost stolice a snadnější vyprazdňování. Naše čaje Zeměžlučová směs 12K před jídlem, Borůvková směs CK po jídlech a Řepíková směs REK mimo jídla, aplikovat Měsíčkový olej MO do konečníku, sedací koupele v Dubovkách ® RK, cvičit s páteří a masírovat ji Prvním mazáním K1 + Měsíčkovým olejem MO. Viz Hemeroidy.

Vznik ekzémů, jak jsme si již řekli, je podmíněn i špatnou funkcí jater. Nedostatečná jaterní detoxikace může mít příčinu v nadbytku jedovatých látek, které játra nezvládnou. Tento nadbytek často pochází ze špatného složení stravy nebo ze zánětlivého procesu a nedostatečnosti v trávicí soustavě. Dále mohou být játra oslabena dlouhodobým hraničním namáháním, hormonální nedostatečností, obvykle nadledvinkovou nebo pohlavní. Také otravou látkami z vnějšího zdroje, tedy z potravy, ze vzduchu i vstřebanými pokožkou, nebo z vnitřního zdroje, například toxiny bakterií či parazitů. Nebo může být v mládí poškozena některá enzymatická funkce a v dospělosti se projeví její nedostatečnost lupénkou či ekzémem. Tento efekt je způsoben změnou poměru hmotnosti jater ke hmotnosti celého organizmu v průběhu vývoje a růstu. I vrozený ekzém atopický však znamená jaterní poruchu.

Ledviny jsou tak důležitý orgán, že jsou pro jistotu v těle hned dvě. Každá dokáže sama organizmus podržet. Ledviny ovlivňují svojí funkcí a prací všechny ostatní orgány v těle. V první řadě regulují krevní tlak podle své potřeby. Je-li v ledvině velký odpor pro průtok tepenné krve a té do ní teče méně, tak si ledvina zvýší krevní tlak. V ledvinách se tvoří také hormon erytropoetin, který stimuluje v kostní dřeni tvorbu červených krvinek.
Hlavním úkolem ledvin je vylučovat z krve škodliviny a zplodiny látkové výměny. Děje se to tak, že v ledvinovém tělísku (glomerulu) se z tenoučké tepénky, která v něm tvoří jakoby klubíčko, vyfiltruje skoro všechno, co je vodorozpustné. Takto vzniká velké množství primární moči, která odtéká zvláštním kanálkem s vloženou Henleovou kličkou, v němž se zase většina vody a potřebných látek vstřebává (difuzí nebo aktivním buněčným transportem) zpět. Zahuštěná moč dále pokračuje do sběracího kanálku, kalichu, pánvičky, močovodu, měchýře, roury a ven.
V kanálcích a kličkách se odebíráním přebytečné vody a potřebných látek koncentruje moč, avšak při postižení jejich buněčných membrán (při různých infekcích) se moč nemůže tolik koncentrovat, jak by právě bylo potřeba, a dochází ke značným ztrátám vody. Vždyť primární moči vám jedna ledvina udělá za den tolik, co sami vážíte. Proto doporučuji více pít a zvláště močopudné a čistící čaje, které zaníceným ledvinám pomáhají v čištění krve. Po odeznělých infekcích je nezbytné dát ledvinám možnost se zregenerovat. Jinak se obvykle jejich poškození stává trvalejším, což má další negativní vliv na čištění organizmu a tím na dobrou funkci imunitního systému. Zvláště u respiračních onemocnění, angín, ale i zrychlení degeneračních procesů, v první řadě vaziv. Zvýšení pití tekutin, které se stává nezbytností, však může přinést další problém, spočívající v předchozí adaptaci na trvalou žízeň, kdy urologický systém může být dlouholetým nedostatečným pitím atrofovaný. Proto každý, kdo není zvyklý, musí na zvýšené pití najíždět pozvolna! Jinak oteče a stane se malátným a nemohoucím, což je projev intoxikace přebytkem vody.
Dělat údržbu ledvin pitím je nanejvýš vhodné, protože po virových onemocněních, která někdy pokračují bakteriální infekcí, může toxický vliv mikrobů způsobit i zánět glomerulů (glomerulonefritidu). Potom už je pití čehokoliv nebezpečné, protože zduřelá stěna glomerulů zabraňuje jejich normální vylučovací funkci. Močení ustává a problém život ohrožující choroby nastává. Jedovaté látky a zplodiny metabolizmu se hromadí v organizmu a bez umělé ledviny nemáte šanci. Při pití by potom navíc deponovaná voda způsobila selhání srdce.

Pakliže se málo pije, tak se dostatečně nevyplavují soli a některé zplodiny látkové výměny. Ty se potom usazují ve vazivových strukturách, což má za následek jejich zrychlenou degeneraci a poškozování (viz Degenerace vaziv). Vazy otékají, tuhnou, křehnou, jsou lomivé, zavápňují se, ukládají v sobě soli a atrofují. Další námahou takto poškozených vazů vznikají záněty.
V podstatě se jedná o degeneraci kolagenových struktur, ze kterých jsou vytvořena všechna vaziva. Kolagenová vlákna a snopce jsou v tahu pevná a v ohybu pružná jako provaz. Z kolagenových vláken jsou vytvořena veškerá vaziva, šlachy, blány a spojení na těle. Proces degenerace probíhá v podstatě u všech těchto druhů kolagenových vaziv stejně, ale nejvíce je patrný na vazech silných a hodně namáhaných.
Pro jednoduchou ilustraci si představte u jakéhosi vazu několik kolagenových vláken jdoucích vedle sebe stejným směrem. Jen občas jsou mezi sebou navzájem propojena spojkou. Uvědomte si, že i tato tkáň je živá a probíhá v ní látková výměna. Z okolí difuzí přijímá živiny, protože osmotický tlak živin v okolním prostředí je vyšší než jejich normální nedostatek v této vazivové tkáni. A nyní to hlavní - tento vaz musí po spotřebování živin dostat metabolické zplodiny ze sebe ven. Ale pokud ledviny tyto látky špatně vylučují, je jimi okolí sledovaného vazu i celé tělo zaneseno a do plné popelnice se již nic nevejde.

Vaz tedy poněkud zduřuje nevyloučenými zplodinami a jednotlivá vlákna se od sebe mírně oddalují. Brání se tomu tvořením dalších spojek, protože kolagen je naprogramován ke spojování toho, co jde od sebe. Zvýšeným množstvím spojek však ztrácí vaz pružnost v ohybu, tuhne a při ohýbání dochází k potrhání okraje zatvrdlého vazu a tedy ke ztrátě pevnosti. Typický je potom například výhřez ploténky v páteři.
Zduření vzniklé špatnou možností vaziv (kolagenu) vylučovat svoje zplodiny do okolí díky vadným ledvinám lze do určité míry eliminovat obvyklou samoléčitelskou fintou: Postupným zvyšováním napětí ve vazu ho „vyždímat“ vnitřním přetlakem při tahu, bez ohledu na obsah metabolitů v okolním prostředí. V praxi to znamená, že než provedete jakýkoliv namáhavý pohyb, tak potřebné vazy rozhýbete a protáhnete postupně až do jejich maximálních poloh. Z toho vyplývá nezbytnost pravidelného pohybu vedoucího ke „ždímání“ našich tuhnoucích vaziv. Totéž platí i pro oční čočku při krátkozrakosti i dalekozrakosti. Tu rozhýbete pravidelnou změnou ohniskové vzdálenosti tak, že střídáte v sekundových intervalech zaostření oka na velmi blízké a velmi vzdálené předměty v sériích čtyřiceti opakování několikrát denně.
Vazivům velice prospívají i masáže, neboť také vlastně ždímají vazy a svaly, a proto je velice doporučuji. Masáže, regeneraci, lepší prokrvení a zrychlení látkové výměny nejlépe umožní První mazání K1. Při zánětech je vhodné prostřídávat s Měsíčkovým olejem MO.

Český žen-šenový čaj
Které bylinky vařit, když vám nic není, ale chcete být fit, zdraví, optimističtí, krásní?
Dva až tři díly čerstvě natrhané kopřivy a jeden díl listu pampelišky se vhodí do již vroucí vody, přivede se opět k varu a na 20-30 minut odstaví přikryté pokličkou. Přecedí se do studené vody nebo do hrnku s ledem, aby byl čaj ihned k pití. Vypije se brzy, aby trávicí šťávy mohly stabilizovat chlorofyl a rozpuštěnou buněčnou cytoplazmu z těchto „plevelů“. Po půlhodině je aktivita účinných látek již slabá a odpovídá úrovni čaje ze sušených bylin. Takto připravený čaj má podobný účinek jako čaj ze žen-šenu. Pít se může vlastně jen v období vegetace, obvykle 1-2× denně.

Přihlášení uživatele